Jak představit dětem veřejný prostor? Jak s nimi mluvit o jeho zlepšování nebo o streetartu a graffiti? Během posledního měsíce jsem vyzkoušela dvě aktivity, které se týkají života dětí ve městě a přitom budou bavit i rodiče. Alespoň tedy my jsme se bavili megaaaa .)

Jak si ti pozornější z vás jistě všimli, nedávno jsme se vrátili z Paříže, kde si už třetím rokem dáváme dostaveníčko se sestrou a s jejími dětmi, které jsou přibližně stejně staré jako moje děti. Protože jsou taky šikovné na kreslení, vymýšlení a vyrábění všeho druhu, je to pro mě vždycky výzva pro ně připravit různé tvůrčí aktivity. Letos jsem si říkala, že už jsou trochu větší všichni :) (6, 7 a 8 let.) a že se tedy můžeme vrhnout do streetartu.

Takže aktivita číslo 1.) Streetartový workshop pro děti

Tahle aktivita s dětmi je báječná jako bojovka pro poznávání jakéhokoli cizího města, kde jste s nimi na výletě, ale stejně tak dobře vám poslouží i ve vašem městě. Města jsou totiž organismy, kde je pořád co objevovat není nad to to dělat společně s dětmi. .)

Část první – sběr „materiálů“

Co budete potřebovat:

• trochu přimhouřit oči nad čistotou
• ne úplně parádní velkou tašku

Začali jsme tak, že jsme prostě šli ven, a hledali jsme všechny výtvarné „materiály“. To znamená všechno, z čeho budete moct později něco vytvořit. Protože se přece jen pohybujete ve městě, kde můžete kdykoli narazit na ledacos .), naší podmínkou bylo, aby to byly „materiály“ suché a čisté. Sbírali jsme především různé papíry (ano, i z ulice nebo z košů), ale především všechno, co se válelo na ulici: letáky, jízdenky, reklamy, staré kusy krabic. To se líbilo mojí sestře, která jako ex- extinction rebelion člen z Velké Británie má ráda, když se všechno recykluje :)

(Btw Přesně takhle jsme postupovali když jsem byla na výtvarné stáži v Řecku: jděte ven, najděte něco ve městě, a použijte to. Chci říct, že je to prostě skoro Ivy League, sbírat odpadky a můžete to dělat klidně i vy.:)

Při sběru materiálů jsme se dívali kolem, jestli neuvidíme nějaký streetart a pověděli jsme si, jakou má formu (nalepené obrázky, samolepky, obrázky na ulici, jaké jsou druhy graffiti atd.)

Za chvíli jsme měli tašku plnou a mohli jsme se vrhnout na část druhou:

Tvorba

Co potřebujete:

• Tyčové lepidlo
• Nasbírané materiály
• Nůžky
• Něco na kreslení nebo psaní

V této části jsme dali všechny materiály na velký stůl a úkolem bylo vymyslet něco hezkého nebo vtipného, co by se z materiálů dalo vytvořit – namalovat nebo zkolážovat, aby to udělalo radost někomu na ulici.

Opět to vůbec nebyl problém – použili jsme kusy kytek, které jsme našli, papíry i letáčky, kreslili jsme fixama a koláže lepili dohromady obyčejným tyčkovým lepidlem, které koupíte podle mě úplně všude na světě (a já jsem na sebe velmi pyšná, že jsem ho našla i v jednom z největších pařížských nákupáků, Forum De Halles.)))

Část III. – Výlep

Opět nic těžkého: procházíte se a vnímáte, kam by se ta umělecká díla, která jste vytvořili, ve městě dobře vešla. Pro tuhle aktivitu je potřeba mít trochu citlivost pro město/městský prostor, přece jen cokoli nemůžete nalepit kamkoli a poslední věc, kterou potřebujete je, aby vám někdo před dětmi vynadal.

Ve většině velkých měst jsou ale místa, která „nikomu nepatří“ a kde pokud něco malého nalepíte, nikomu to vadit nebude – různé posprejované rohy, plakátovací plochy, a dokonce jsou i místa, kde vaše dílo bude vypadat skutečně dobře.

My jsme takové místo našli hned vedle domu, kde jsme bydleli, a nebyl s tím žádný stres. Obrázky jsme lepili obyčejným lepidlem na papír – moje obecná zásada, co se týče dávání věcí na ulici je, že není třeba, aby tam váš streetart (or whateva) vydržel navždy, ale spíš si užít ten společný okamžik. A samozřejmě pro streetart s dětmi platí úplně stejná pravidla jako pro všechen ostatní streetart – pořád to není úplně povolené (přestože například v Praze by vám hrozila patrně maximálně pokuta za nepovolené plakátování nebo znečištění veřejného prostranství a já neplatila nikdy víc jak 1000,-).

Takže to chcete dělat v klidu, ale udělat u toho co nejmíň rozruchu a pak to relativně svižně vyfotit a jít pryč. V klidu, ale v tempu.

Naše místa pro inspiraci přikládám.

Aktivita 2.) Workshop o veřejném prostoru pro děti

• aktivita na 1,5 až dvě hodiny

Co budete potřebovat:

• materiály od Toy_Box k veřejnému prostoru .)) : můžete si je stáhnout v tiskové kvalitě odsud.
• (moje oblíbené) lepidlo na papír a nůžky
• pro menší děti špejle na spojování bloků, pro starší tavnou pistoli s náboji, doporučuju velmi, aby ji vždycky měl na starosti někdo dospělý a na děti clou dobu dohlížel
• obkladový/zateplovací polystyren, který se nedrolí – já koupila 1 x 5 cm desku, stála asi 300,-
• věci na psaní/kreslení ideálně fixy
• velké kartony na půdorys města

Ten jsme začali tím, že jsme si povídali o tom, co je veřejný prostor a co je soukromý prostor ve městě.

Děti dostaly tenhle obrázek:

Povídali jsme si o tom, co je ve městě/životě veřejné a co soukromé a měly za úkol vybrat si dvě barvy a jimi to vybarvit.

Pak jsme si povídali o tom, co potřebují různí obyvatelé města nad tímhle obrázkem:

… a měly nakreslit věci, kterých by víc ve městě chtěly ony.

No a nakonec přišla asi nejzábavnější aktivita. Z růžového polystyrenu jsem měla připravené bloky, ze kterých děti nejdříve udělaly domy (nalepily na ně okna a dveře – opět jsou v meteriálech ke stažení, stačí jen vytisknout.)

A nakonec měli za úkol postavit na velkém půdorysu z kartonu svoje města.

Na worskhopu bylo asi 15 dětí, které jsem rozdělila do tří skupin, každá dostala půdorys jedné „čtvrti“ (namalovaný velmi na hrubo na kartonu) a děti měly za úkol vyrobit domy do svých čtvrtí.

Každá čtvrť měla svého „starostu“, tedy dítě, které nakonec o tom, co ve městě postavili, mluvilo.

Úkolem bylo, aby město fungovalo jako celek, tj. když byly například v růžové čtvrti služby, aby bylo v zelené čtvrti dost místa pro volný čas. A tak podobně.

Naše zadání bylo:

růžová čtvrť – bydlení, služby

modrá čtvrť – bydlení, obchody, doprava

zelená čtvrť – bydlení, volný čas, vodní plochy ve městě, zpracování odpadů, ale samozřejmě vymyslet si můžete cokoliv a jakkoliv chcete.

Dalším úkolem bylo dohodnout se v rámci městských částí na pojmenování ulic a náměstí a obydlet je obyvateli (namalovanými na dřevěné špalíčky.) Děti pak spontánně přidaly ještě to, co pro ně bylo důležité: přechody, hřiště a parky, a taky auta, samozřejmě :)

Na konec jsme si části navzájem představili.

Myslím, že všechny to fakt hrozně bavilo, po pravdě to byl asi jeden z mých nejúspěšnějších a nejzábavnějších workshopů, takže myslím, že ho určitě budu opakovat. A kdybyste se do toho pustili vy, určitě mi dejte vědět, jak to šlo!

Hezké dny! T_B