Druhý den výtvarného tábora pro děti byl na téma „imprese a malování v plenéru“. Už dlouho jsem chtěla naučit svoje děti, jak napínat plátno na blint rám a léto, když barva schne a dá se malovat venku je pro takovou aktivitu ideální.
Začali jsme si tedy povídat o malíři, který si uříznul kousek ucha a o tom, proč musejí dbát umělci na to, aby byli šťastní a vyrovnaní.
Pak jsme se podívali, kdo to byli vlastně impresionisté. Dětem jsem dala srovnat tradiční akademickou malbu s Monetovými pohledy na katedrálu v Rouenu a nechala jsem je hádat, kdy asi ty obrazy malíř maloval:
Potom jsme mluvili o tom, co znamená malování v plenéru (vs jak vypadá klasický malířský ateliér), a proč měli impresionisti plenér rádi.
Děti hádaly, na co kterou věc malíř potřebuje a jak se jmenují:
To všechny moc bavilo… Pak jsem jim ještě dala úplně malý kousek teorie barev a povídání o tom, jak impresionisté stínovali (chladnými tóny a bez použití černé) a mohli jsme jít ven malovat jako impresionisti!
Začali jsme tím, že jsme si napnuli plátna na rámy. Ve výtvarných potřebách (já chodím do Altamiry, kde je to podle méh názoru o řád levnější, než ve Zlaté lodi) jsem koupila blint rámy na 8 obrazů 40 x 30 cm (to je šestnáct rámových dílů). Aby to nebylo úplně nesmyslně drahé, plátno jsem koupila v odpovídajícím rozměru nikoli na obrazy, ale normálně metráž – bílé bavlněné plátno v Látkách Mráz. Je trochu tenčí než plátno, které se používá na obrazy, ale pro první vyzkoušení úplně stačí.
Dětem jsme museli trochu pomáhat se sestavoáním rámečků, ale v podstatě to všechny nějak zvládly si sestavování rámačků alespoň trochu vyzkoušet.
Když jsme měli hotový rámeček, nezbývalo než ho napnout: dělá se to tak, že rámeček položíte kulatou stranou dolů na obdélník plátna, plátno přetáhnete přes rámeček a zeshora přitektrujete tekrovačkou. Já osobně nepoužívám žádné kleště a vypínám to normálně pomocí prstů, kdyby vás to zajímalo nějak víc nebo jste si tím nebyli jistí – na youtube je milion tutorialů, jak si sám naplnout plátno.
Místo šepsu jsme – pět z ekonomických důvodů – použili balakryl jako první vrstvu a děti si s ním napnuté plátno natřely (tenhle krok doporučuji nevynechat, protože jinak se vám jakékoli barvy budou vsakovat do látky a nnebude se vám dobře malovat.)
Ve Flying Tigeru jsem našla tyhle šikovné stojánky, které jsou akorát tak velké pro sedmi/osmileté děti, a tak jsem je všem pořídila a nechala děti, ať si je podepíšou s pomocí razítek:
No, a po zaschnutí (na sluníčku to šlo rychle, cca za 20 minut bylo hotovo), jsme mohli konečně vyrazit ven.
Na samotné malování jsem našla místo u řeky, kde byla krajina dostatečně různorodá, aby si děti mohly vybrat různé motivy a řekla jsem jim, že nemůžou nic udělat špatně, ať malují hlavně svoje dojmy a měnící se světlo , klidně širokým štětcem nebo špachtlemi, že důležité je si to společně užít. Tohle zadání se jim fakt líbilo. :)
Barvy byla vlastně jediná trochu nákladnější položka: dala jsem k dispozici své akrylové barvy Amsterdam, které jsou v profi kvalitě, ale myslím, že by podobnou službu udělaly i „obyčejnější“ akryly třba z hobby shopu.
Dětem jsem do malování vůbec nezasahovala, vlastně jsem se jich jen ptala, jestli s něčím nepotřebují pomoct a doplňovala jim barvy.
Vznikly fakt krásný obrazy:
…a prostě hlavně: myslím, že všichni impresionisti si to fakt užili :)
Hezké dny!
T_B
(Za poslední fotkou jsou nahrané obrázky z mojí prezentace na téma impresionisté a malování v plenéru).
Prezentace:
