Farma naděje – report z návštěvy a komiksového workshopu pro děti

Farma naděje – report z návštěvy a komiksového workshopu pro děti

Včera jsem navštívila jedno místo, které doopravdy miluju a jsem tam šťastná asi jako nikde jinde (nebo teda aspoň nikde nejsem šťastná podobným způsobem.) – Farmu naděje. Udělala jsem tam komiksový workshop pro děti z děcáku. (Za dlouhodobou podporu a poskytnutí výtvarných pomůcek děkuji Faber Castell.cz)

Farma naděje je místo pro hospodářská zvířata zachráněná z různých chovů: najdete tam krávy a býky, lamy, slepice, kachny, krocany a prasata, prostě skoro na co si v tomhle ohledu vzpomenete. Následující článek je o tom, proč si myslím, že je to tam fakt dobrý :) a report z komiksovýho workshopu pro děti z děcáku – kterým se klidně můžete inspirovat a udělat podobný třeba pro svoje děti. :)

TW: Bacha, článek obsahuje dost vyhraněný veganský pohled, tak prosím dál nečtěte, pokud by vás to nejak štvalo. :)

Osobně jsem strašně šťastná, že místa jako Farma naděje existují.

Představují pro mě přesně to, co říká to jméno – naději, že lepší svět, v němž lidi nebudou využívat zvířata ve svůj prospěch je možný. Myslím, že mluvím za spoustu veganů, když řeknu, že veganství je někdy sakra únavný. Jsou únavný debaty nad talířem se zabitými zvířaty, v nichž vždycky prohráváme, protože to zvíře už tam leží zabitý. Je únavný poslouchat pořád dokola všechny ty legitimizace a racionalizace ve stylu: „Já to maso přece omezuju, tak co děláš.“ Je únavný stát proti mainstreamu, který jezení mrtvých zvířat schvaluje a tváří se jako kdyby zabíjení, mrzačení a rozdělování rodin jiných bytostí, které dýchají a mají srdce, bylo něco úplně normálního.

Jsme unavený ze všech těch řečí: „Hitler byl vegetarián“ (fun fact check: Nebyl! Je to jen takový nefér argument, který s ničím nesouvisí, a obvykle slouží k zesměšnění vegetariánů a odklonění diskuze od tématu.) „Rajčata mají přece taky duši.“ A tak dále a tak více. Prostě někdy je to únavný, a otravný být vegan (i když je to samozřejmě potřeba.)

Právě proto jsem šťastná, že existují taková místa jako je Farma naděje, kde se mají – alespoň nějaká z těch tisíců a miliónů hospodářských zvířat, která lidstvo „vyprodukovalo“, dobře. Je to pro mě strašná úleva, tohle vědět. Vždycky, když si na to místo vzpomenu, zahřeje mě u srdce. Jakoby na mě to obrovský množství zvířecího utrpení cenilo zuby z každý reklamy, z každýho regálu s masem (což se samozřejmě děje.), a já mu mohla říct: „Ale naděje existuje, hele!“

Rovněž setkání se zvířaty na farmě je pro mě pokaždé naprosto obohacující a báječné. Znovu a znovu mě baví poslouchat, jaké mají která zvířata příběhy a vnímat, jak krásná a individuálně rozličná jsou. Je to pro mě obrovským zdrojem inspirace a prostě – jako kdyby mi někdo dobil moje veganské baterky. Takže tak.

Pokud jste na farmě nebyli, určitě moc doporučuju – zejména rodičům, kteří chtějí svoje děti poučit o respektujícím a soucitném přístupu ke zvířatům a ukázat jim, jak majestátná a důstojná jsou hospodářská (i všechna jiná samo.) zvířata.

Včera jsem na farmě udělala workshop pro dvanáct dětí z nedalekého dětského domova v Humpolci.

Pracovala jsem se svým oblíbeným konceptem – superhrdinou a superhrdinkou, kterým měli děti dát svoje dobré vlastnosti, napsat je k němu/ní a pojmenovat ho.

Bylo svělý vidět jak se děti od počátečního: „Ježíš, máme malovat, jo? Já malovat nebudu!“ přesunuly k nadšenýmu vymýšlení, jaké má které dobré vlastnosti a jak by mohlo vypadat jako superhrdina a superhrdinka. Moje zkušenost je, že tenhle workshop je hodně posilující, a hodí se tak pro všechny jakkoli vyloučené nebo nestandardní skupiny.

Trik je v tom, že dětem dám v podstatě předkreslené šablony, které jen domyslí a vybarvá, napíšou na ně své superhrdinské vlastnosti a případně pak o tom superhrdinovi vymyslí a nakreslí krátký komiks (také do předpřipravených okýnek s bublinama.)

Výsledky tak vypadají fakt dobře, a všichni si to užijí. A o to mi především v tomhle workshopu jde.

I děti, které na začátku říkaly, že nesnášejí kreslení a rozhodně nic dělat nebudou, nakonec vymýšlely a kreslily s nadšením a všechny to moc bavilo.

Celý den jsme zakončili koupačkou v nedalekém rybníce.

Kdybyste chtěli Farmu naděje podpořit, v současné době se jim hodí nejvíc dřevo na stavbu plotů a příbytků pro zvířata (půl kulatiny, hranoly), přivítali by i pomoc šikovného truhláře nebo zedníka, který by jim pomohl stavět. Samozřejmě pokud chcete tohle báječné a soucitné místo podpořit, můžete tak učinit na transparentním účtě: 2300769996/2010.

Tak ještě jednou dík a těšíme se příště!

Hezké dny!

T_B

Share on facebook
Sdílet na Facebooku