Málo se to ví, ale mám mladší ségru. Krásnou, milou klavíristku. Žije v Anglii s dost starším přítelem, který má děti z předchozího manželství.
A letos na Vánoce přijeli všichni do Prahy.
Tenhle malej kluk, Sebastian, se prej ještě v Anglii táty ptal: „Why do we have to travel to Czech republic? There´s nothing there and it´s communist!“
Takže jsme se se ségrou rozhodly jim trochu zpestřit pobyt. První den jim Terezka udělala „treasure hunt“ za pokladem pražského golema, kdy měli na Starém městě sebrat tři písmena dávající dohromady slovo „šém“, který pak řekli nějakýmu antikváři a ten jim dal golemův poklad. (Taky jste zvědaví, co to je? Já jsem navrhovala koupit nějakou gamesu a dát jim tam český peníze, a ségra myslím k tomu přibalila ještě nějakou čokoládu:)
A já jsem je vzala na graffiti workshop na Lennonovu zeď, která je teď – díky reakci maltézských rytířů na Wall is Over víceméně novým legálem v centru města.
Nejdřív jsem jim rozdala samolepky (Lety! co jinýho) a řekla jsem jim, že takový malý streetartisti jako jsou oni by mohli začít třeba samolepkama.
Sebastian se na mě podíval: „And is it legal?“
– No, to příliš není, Sebastiane, ale pokuty jsou nízký, takže kdyžtak je zaplatíme.
A když nalepil prvních pár, tak za mnou přišel a říkal mi s doširoka otevřenejma očima: „But it FEELS so illegal!“ :)
Takže sledujte – nejmenší GNWP bomber =)
Vašek dostal Lety .)
Sebastian měl prý celej život strach ze psů. Hrozně jsme se ségrou a Davidem vymejšleli, jak naskládat celou partu (tj já a spreje a dva psi, dvě děti a Terezka s Davidem) do SUVčka půjčenýho z letiště. Načež když se všichni usadili, a já jsem odjistila Netvora, aby si sednul se mnou dopředu, Netík neomylně přebrodil záplavu toho, co sedělo vzadu, dětí, Štěňáka a tašek a usadil se na přepážce přímo pod zadním oknem, takže měl hlavu prakticky Sebastianovi na hlavě a okamžitě do něj začal šťouchat čenichem a olizovat mu ucho.
A Sebastian se přestal bát hladil po hlavě Štěňáka, kterej slastně přivíral oči a Sebastian říkal: „This is the cuttest thing I´ve ever done!“ Když viděl, jak Štěňák díky svý blbý stabilitě poprvý spadnul do sněhu, dával mu celou dobu rukou záchranu, aby už nespadl. A na konci procházky se takhle úplně bezstarostně honil po Kampě s Netvorem.
No a zhruba takhle vypadalo naše graffiti/stickers odpoledne…
„Nobody´s gonna belive me!“ říkal Sebastian, když jsme se loučili a pak mi Terezka volala, že to byl pro ně jednoznačnej highlight výletu :) Takže šťastný nový rok…
