Jak malovat s chybama

Jak malovat s chybama

Jak jste si asi vsimli, vcera jsem domalovala dalsi muralart pro Cloveka v tisni a Tvare klimaticke zmeny v Plzni.

Co chci dneska napsat ale neni to, ze to bylo narocne a ted odpocivam, protoze mam – alespon nekdy – v zivote pocit, ze ze si to zaslouzim. Ani to, jak jsem to na tu stenu namalovala (pres projektor a pak jsem to cely nakreslila sprejem.) Dnes bych chtela psat o tom, jak je dulezite pro umelce – a koneckoncu pro nas pro vsechny umet tolerovat chyby.

Protoze s tim muralem to bylo tak: Jasne, ze podle meritek „vetsinove spolecnosti“ malovat „umim“, kdyz se tim zivim. Jenze malovat nastennou malbu je neco trochu jineho. Kdybyste si to chteli predstavit, predstavte si, ze mate dva az tri skritecky pomocnicky, ktery cekaj, doslova nedockave – a jsou za to od hodiny placeny na jakejkoli vas pohyb stetcem po platne. Chcete neco malovat v hornim rohu? OK, posuneme vam tam ruku, pockejte pul minuty minuty. Chtel/a byste nekde pridat trochu modre?

Uz pro ni jedeme. Dolni spodni roh – posouvame vam tam ruku, vyckejte. Do toho si predstavte, ze kolem behaj dalsi dva skritecci pomocnicci, kterej ten jakejkoli pohyb, co delate kamerujou, aby z toho pak mohli sestrihat kratke (nebo delsi) video.

Vam mili ctenari, kteri jste se nekdy v zivote pokouseli neco nakreslit nedejtofu namalovat, nemusim predesilat, jak moc to je stresujici. Ale myslim, ze si to dokazete predstavit i vy ostatni. Proste malba (jakakoli tvorba) je tajnosnubny proces s nejistym vysledkem, kde mnoha rozhodnuti se proste nedaji z podstaty veci naplanovat a je to tak spravne. Taky nikdy predem netusite, jak to dopadne, jedine co vam zbyva je proste se do toho vrhnout a nejak to tam napatlat :) Coz je uplne jina story nez ta, ze o vas vsude v propagacnich materialech pisou jako o „kralovne ceskeho streetartu“ :DD (Btw za tuhle prezdivku dekuju Radku Wohlmuthovi a vsem, kteri ji posilaji dal. Je to pro me enormni cest a zavazek.)

To je totiz dalsi vec: nejen ze vetsinu casu, co ten streetart malujete vicemene vubec netusite, ktera bije a proste se modlite, aby to dobre dopadlo, ale jeste se u toho musite tvarit fakt huste, aby z toho byly dobry PR fotky zejo. Jako treba tahle .)

Protoze to malujete nikoli u sebe v atasu, ale na ulici a je to cely otazka casu, kdy pujde kolem nekdo – at uz novinar, clovek, kterej celou tu srandu plati nebo nahodny kolemjdouci a zepta se vas: A JAK SE TO LIBI VAM? JAK SES S TIM SPOKOJENA TY? Pripadne nejakou dalsi variantu tehle otazky A vy v te chvili proste nemuzete proste udelat: Uff, tvl no je to sichta! Co se me tyce, no ja jsem spokojena hlavne s tim, ze to vypada jako lidska hlava pritom, jak v ty velikosti skacou meritka o desitky centimetru a nema to nos na uchu nebo oko pod nosem nebo tak neco! pripadne: No ja si myslim, ze jsem to dneska docela zmastila, ale snad to dam nejak zitra dohromady. A misto toho se musite zdvorile usmat a rict: Jo, je to dobry, jsem spokojena. Protoze jinak by vsichni ti vasi pomocnickove naprosto ztratili viru a vicemene by to slo cely do kopru.

Pro malovani muralu je podle me naprosto zasadni jedna dovednost: nebat se do toho pustit a tolerovat chyby. A to je zejmena ty nejvic bolestivy, tj. ty svy, vyvedeny barvou ve spreji, ktera se vicemene neda z niceho smyt ve velikosti sest krat pet metru.

Protoze to vam jako kralovna ceskyho streetartu garantuju, ze je tam budete mit, a vzdycky, i kdyz se sebevic snazite a snazite udelat vsechno dobre. Coz me privadi na myslenku priznani mejch chyb, ktery jsem udelala, kdyz jsem tyhle veci malovala. Tak napriklad indian Lobo v Decine ma jedno oko trosilinku mensi, nez to druhe. Zkousela jsem to opravit, ale nakonec to vypadalo, ze to cely jeste vic pokazim, tak jsem radeji sla od toho – zustane to tam uz naporad. Pani Maliwa v Plzni ma zase prilis maly rozdil mezi dvema valerama cerny, coz je teda trochu chyba, ktera jde na vrub vyrobcu barev ve spreji, kteri jsou ted po krizi a v krizi na tom extremne spatne s dodavkama, ale stejne – uz to takhle zustane. Nemluve o stylu, ktery jsem chtela, aby byl jiny, nemluve o kresbe. Proste cely jsem to chtela trochu lepsi a hezci. (Ale to je tak samozrejme pokazdy.) Chyby jsou vzdycky a ve vsem – a ja jsem se na dukaz sve pokrocile a moudre mysli je rozhodla ponechat i v tomhle prispevku, kde mi z nejakyho zvlastniho duvodu elementor otaci vsechny fotky o 90 stupnu doleva. Proste s tim nejde nic delat, musime to tolerovat, pratele.

Rozdil streetartu od veskere dalsi tvorby je, ze si proste reknete: neda se nic delat, proste to zkusim lip. Usetrite vasich spalujicich pochybnosti vase pomocnicky, usetrite vlastne i sami sebe a doufate, ze to se stenama domu jako malirskym platnem bude podobny jako s „normalnima“ obrazama. Ze se vam zdaj nejdriv uplne desny – ale za cas se s tema chybama, co jste udelali naucite zit, koneckoncu si reknete: Nejsem robot a ty chyby dokazuji, ze jen buh a obri tofu jsou neomylni. No a doufate, ze priste u dalsi malby to bude lepsi .)

Tak ahoooj (na dalsim muralu.) v Praze! .)

Hezke dny i vam at uz malujete nebo ne preje Toy_Box

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Jak malovat s chybama

Jak jste si asi vsimli, vcera jsem domalovala dalsi muralart pro Cloveka v tisni a Tvare klimaticke zmeny v Plzni. Co chci dneska napsat ale

Read More »
Select your currency
CZK Česká koruna
EUR Euro