Zavolaj mi vždycky z Novýho Prostoru. Máš dvě stránky, čtrnáct dní a téma je Slunce a deprese.

Tak tentokrát jsem přemluvila kamarádku Báru, aby se nafotila jako model pro komiksovou hrdinku.

-„To je ale hloupý, Báro, vždyť takhle to bude vypadat, že krásný punkový holky maj depresi!“

– „No, a to právě maj!“ řekla Bára.

Takhle vypadá moje deprese – je to černá princezna, co má v záhybech špinavejch šatů myši a bydlí na planetě špinavých injekčních stříkaček (a to jsem prosím, tvrdý drogy nikdy nebrala:)

Komiks bude o tom, jak doma máte černý myšlenky, a když vyjdete ven, najednou je rozfouká vítr na všechny strany.

Kupte si ho v dalším Novým Prostoru.

Pak – děti neděti – maluju obraz. (Hlavně teda proto, že jejich táta je komiksovej superhrdina a vezme si je do nosičky a jde s nima klidně na celý odpoledne ven, abych mohla pracovat, a ještě u toho hrozně dobře vypadá :)

Snažím se zachytit takovej ten okamžik zoufalýho uspávání, kdy už nemůžete vůbec nic – a miminko začne plakat, a vy stejně musíte vstát a pochovat ho. Nikdo jinej to podle mě nenamaluje líp, než maminka tříměsíčních dvojčat :D

Venku je léto – jiný, než všechny ostatní. Bezstarostnost nazout kecky a jít ven je pryč. Teď musím mít hlídání a pečlivě vážit každej krok a minutu. Ani nápad někde se zapovídat, cournout se nebo si dát víno, když se mi líbí večer, společnost a vzduch. Mám tři hodiny, než budou mít miminka zase hlad a další půl hodinu, než budou chtít jít spát.

Stejně ale myslím, že na to ale jednou budem vzpomínat jako na „starý dobrý časy“.

Hezké letní dny přeje Toy Box