Pořád mrzne, pořád pomáháme… a taky už mám omalovánky :) Hezký leden!

Je mi cti vam oznamit, ze k nasi dvojclenne parte, ktera tuto zimu pomaha lidem pod ruznymi mosty v Libni, se pripojila jeste treti clenka, Alice. Vyznacuje se tim, ze se u nasich dveri zjevi vzdy s patnacti litry polivky, kterou tahne – to nepochopite – v krosne! Pripomina mi nejvic Aju, ktera jeste kdysi na Sale pro FNB chodila dumpsterovat uplne huste s batohem. Jakypak auto. Varici cast mistni skupiny Food Not Bombs doplnila o ctvrteho clena moje mama, ktery ty bezdaci v mrazu taky nedelaj radost, a vcera jim uvarila patnact litru kudlaskove polevky, ve ktery stala lzice.

Vseobecne zapojeni je vubec dojemne, ozyvaji se nam opravdu desitky lidi, takze je videt, ze exstuje spousta dobre vule a solidarity, ale fakt. Napsala mi pani, ktera ma rada moje veci, a do kafecka prinesla nekolik tasek teplyho obleceni. Ozvala se slecna, ktera nakoupila uplne novy alumatky a spacaky. Gymnazium Na Zatlance usporadalo sbirku, a tu pak celou privezli. Nespocetne lidi nabidlo uplne nezistnou pomoc, a taky ji pak realizovali. Nektery holky privezly baliky s kocarkem. Jiny si zaridily hlidani a prisly vecer. Neni to bajecny?

Nicmene, pratele, mrazy nam nekonci, a tak jsme aktualizovali seznam toho, co by jeste pomohlo. Je zde (a je to obrazek k sireni):

co_jeste_final

Jinak se mame – ted se mi skoro chce napsat – jako my vsichni, co mame strechu nad hlavou – moc dobre. Egon Schiele Art Centrum privezlo z tiskarny omalovanky, a jsou krasny. Hele:

oma oma01 oma02 oma03 oma04 oma05

Zatim tedy nebyla prilezitost testovat je na detech, ale podle dospelych to vypada, ze splnily svuj ucel – aby bavily velke i male.

A taky pokracuju v svym kurzu kaligrafie. Jsem totiz na ceste tuzky a… mece! Bane mece asi ne, no, spis boxersky rukavice :)

graffitti grow lettering

Samozrejme nejvetsi dik patri Svetlane, ktera mi, den po dni, pomaha hrozne dobre a obetave s miminkama, a bez jejiz pomoci bychom nemohli delat asi tak polovinu toho, co delame, a taky Kristyne Kochanski.

Mejte se moc hezky a diky za vse!

Moc si vseho vazime!

Z Libne vas zdravi Toy Box

22/01/2017

Food Not Bombs Libeň – Díky, že s námi pomáháte!

logo

Ahoj.

Pokud jste se zapojili a pomahate libenskym lidem bez domova spolu s nami – DEKUJEME!!! Zatim se nam podarilo predat nekolik tasek sladkosti, rohliku a salatu, spousta dek a prikryvek, dva teple kabaty, nekolik paru teplych rukavic, sal, rucniku, spodniho pradla, nekolik cepic a dvakrat deset litru teple polevky a veganskeho segedinu. V dodavce Honzik, coz je nas docasny sklad veci, mame pripravene jeste dalsi teple obleceni a trvanlive sladkosti, s nimiz pujdeme za potrebnymi v nasledujicich dnech, protoze podle predpovedi pocasi neocekavame, ze by mely mrazy polevit. Prispevek City hladovemu neveri videlo 18 a pul tisice lidi – a zhruba ctyricet nabidlo konkretni pomoc. Jestli jste mezi temi, kdo neco konkretniho udelali – jste ti nejempatictejsi, nejakcnejsi a nejodhodlanejsi z 18 tisic lidi. Mate nejvrelejsi srdce z 18 tisic lidi – a to je uz neco, na co byste mohli byt pysni :) …a dekujeme i za sdileni, chapeme, ze kazdy neni v zivotni situaci, kdy se muze necemu podobnemu venovat. Kazda pomoc – i mala! – se pocita.

Nejvic nas tesi, ze se nam podarilo motivovat dalsi, aby se vydali za potrebnymi po sve ose, z toho mame uplne nejvetsi radost. V tak aktivnim rezimu je pro nas samozrejme obtizne pomahat, protoze mame ty dve maly miminka, kazdy druhy tyden jeste dve dalsi deti, tri psy .) a ja i muj kluk jsme celkem zamestnani, nicmene radi bychom vydrzeli v priblizne podobnem tempu dokud ty nejhorsi mrazy nepovoli.

Aktualne tedy shanime:

  • velky hrnec na 10 litru, klidne stary. Ten co mame, je pujceny od Food Not Bombs z Kliniky a musime ho vratit (a pripadne si ho zase znovu pujcit). (A po pravde myslim, ze Tadeas Polak uz po pravde nesnasi videt moje cislo: „Ahoj, tady Toy Box, ja pisu zase kvuli tomu hrnci,“ v deset vecer.) Nepotrebujem varnici, protoze vzdycky uvarime kotel teplyho jidla a to jim tam nechame – oni se vrati treba v noci a daj si ho, my vyzvednem druhy den hrnec.
  • Cloveka, ktery by chtel a byl schopny vyzvedavat ze spriznene provozovny ve Vodickove ulici panini, bagety a salaty, co prochazej, a byl by schopny je rozdat potrebnym treba na Hlavnim Nadrazi nebo na Holesovicich. Idealne by to byl nekdo, kdo by s tim nemel zadnou praci a ma to pri ceste.
  • Provozovnu v Libni, nejlip kolem Palmovky, ktera by mela otevreno pres den, i vecer, a byla by ochotna stat se sbernym mistem (aby se vsechny veci nemusely nosit na nasi domaci adresu jako doposud). Byla jsem se zeptat v Chlebickarne, a muzem si tam dat plakatek, ze pomoc probiha, ale myslim, ze stat se sbernym mistem uplne nechteji :)

No a protoze mrazy se zatim netvarej, ze by mely skoncit, pokracujeme ve shromazdovani nasledujicich veci:

  • sladkosti, susenky, tatranky, vysokokaloricke bomby (klidne jestli mate od babicky orechy – taky berem). Jidlo, ktere se da hned zkonzumovat – salaty s rohlikem, baleny croisanty, fantazii se meze nekladou. Cokoli co se da jist a nemusi se varit – Obvykle maji lzice i nejakou jednu misku, takze to muze byt i neco tekuteho. Naopak velice nevhodny je alkohol jakehokoli druhu.
  • teple obleceni: cepice, rukavice, saly, teple vrchni kabaty. Prosim neposilejte nam obleceni, jehoz se potrebujete zbavit, znamena to pro nas praci navic (nosime ho do satni skrine u Cafe na Pul cesty, ale neni to potreba)
  • matrace, periny, silne deky pod sebe
  • nejjednodussi pomoci (a takovou, k niz nas nepotrebujete) je nakup Noclezenky, kterou venujete nekomu bez domova dle vlastniho vyberu

…. a samozrejme uplne nejlepsi je, kdyz zalozite svoji vlastni skupinu, ktera bude pomahat lidem ve vasem okoli podobne jako (anebo jinak nez) to delame my. Pokud se o neco podobneho pokusite, pojmenujte se Food Not Bombs podle vaseho bydliste, napiste mi na toybox@toybox.cz a ja vam udelam logo :) Budu se tesit!

Budte spolu s nami Food Not Bombs :)

Nepotrebujte na to zadne povoleni ani razitko, proste si prectete statement, a budte i vy Food Not Bombs :) Se svym klukem nebo holkou, s kamaradkou, kamaradem, partou kamosu nebo treba s babickou, to je jedno. Neni potreba moc lidi – dulezite je nebat se jit s jidlem za lidma na ulici.

Jak jim ho date? Proste z dalky na ne zavolate: Dobry den, prinesli jsme vam nejaky jidlo, no a pak jim ho date. My jsme teda poridili jeste sadu plastovejch jednorazovejch kelimku a lzicek a naberacku, aby se neztratila nase jedina domaci, ale to je spolu s velkym hrncem fakt vsechno, co potrebujete.

Anebo si nijak rikat nemusite, a muzete pomoct jen jednorazove nebo parkrat, podle vaseho tempa, jak to citite, mate cas a chut. Jde o to lidi na ulici neprehlizet, a videt, ze se v tomhle pocasi maj fakt blbe – at uz tam jsou z jakyhokoli duvodu. Kazdy, uplne kazdy dobry (a spatny:) skutek se pocita. Ale to vam nemusim vysvetlovat zejo.

Pokud budete mit nejaky zkusenosti, napiste mi je prosim na toybox@toybox.cz nebo zavolejte na 739 120 100 (take pokud si nebudete s cimkoli ohledne pomoci jisti.) Radi vas uslysime.

Nelustrujem, neobracime na viru, necekame vdecnost, a to z mrazu napul stydlive zavolany: „Moc vam dekujeme!“ je pro nas dostatecnou odmenou. Patri i vam.

Diky za vasi pomoc, je to od vas vsech moc hezky,

Toy Box a Radek Wollmann, Cafe na Pul cesty

08/01/2017

O díře z trychtýře aneb jak (už nikdy v životě na světě) nedělat knížku

Tenhle příspěvek nikdy neměl vzniknout. Nebo lépe řečeno – není mi dobře, když ho píšu. Nemám ve zvyku psát o někom něco špatného. Nedá se to ale udělat jinak, a musím napsat pravdu. Knížku O díře z trychtýře, kterou si možná někteří z Vás objednali, nebo její vznik podpořili, naprosto zmrvilo nakladatelství Argo. Napíšu vám víc…

dira02

Když jsem letos na jaře vyhrála Zlatou stuhu, ocenění pro nejlepší knihy pro děti byla jsem hrozně pyšná a nadšená. Měla jsem zrovna malý čerstvý miminka a hroznou chuť namalovat něco pro děti, opravdovou knížku pro děti jsem nikdy nedělala. I proto jsem byla fakt šťastná, když mě oslovil Richard Klíčník z nakladatelství Argo, abych spolu s Petrem Stančíkem vytvořila nápaditou knížku, uprostřed níž je díra, která hraje v příběhu hlavní roli. Richard mě oslovil s tím, že chce udělat krásnou a výpravnou knížku pro děti, postavenou na mých ilustracích, asi souhlasíte, že to je pro ilustrátora práce snů. I proto jsem si hrozně pospíšila, abych kývla. A opravdu strašně jsem se těšila – Argo je velké vydavatelství, je možné, že pokud se nám spolupráce podaří, mohla bych udělat další krásný knížky pro děti… Cítila jsem se silná a nakopnutá tím oceněním, co přišlo za Vinnetoua a chuť do další práce. Měla jsem prostě hlavu úplně v oblacích. Možná jsem neměla souhlasit tak unáhleně a nadšeně a možná jsem si měla říct o reference. Možná a možná…

Richard Klíčník mě oslovil s tím, že dává dohromady autorku, která vyhrála Muriel za nejlepší komiksovou knihu, Zlatou stuhu a Petra Stančíka, držitele Magnesia Litery za Mlýn na mumie, takže očekává, že když jsme nejlepší, příští ceny vyhrajeme s touhle knížkou my. (Asi jsem hloupá, že mě něco takového nevarovalo rovnou.) Když dneska vidím, jak daleko jsme od něčeho takového, skoro se mi chce brečet.

Na první schůzce jsem navrhla, že knížku připravím spolu s Martinem Tvrdým (aka Bonus), který se mnou připravoval do tisku Moji knihu Vinnetou a pomáhal mi s letteringem. Redakce Arga navrhla, že bude lepší, když knížku připravím spolu s někým od nich. Víte my ilustrátoři jsme zvyklí být vděční za práci, zvlášť když je krásná, a já si nechtěla vymýšlet hned na začátku. Jak často a moc jsem toho, že jsem si nestála hned na počátku za svým, budu litovat, jsem tehdy vůbec netušila. Tehdy totiž přišel na scénu technický redaktor Pavel Rut, který je osobou podle mého názoru přímo zodpovědnou za to, že zhruba třetina až polovina knih O díře z trychtýře skončí rovnou ve stoupě.

Domluvili jsme si i data – já ilustrace domaluju během prázdnin, během září se knížka dokončí, dodělá se, co bude potřeba, a pak půjde v říjnu do tisku, aby se v pohodě stihnul vánoční trh. No, dobře, Moji knihu Vinnetou jsem nestihla zhruba o rok. Právě proto, a taky proto, že jsem se chtěla vyhnout tolik oblíbené image „šílené matky s dětma, co nic nestíhá“, tak jsem si tentokrát dala bacha, abych deadline nepassla. Nechtěla jsem, aby se říkalo, že Toy Box má děti a je nespolehlivá, byl to pro mě skoro fetiš udělat to co nejlíp, jak dokážu. I proto jsem dala do ilustrací všechno. Nevím, jestli se někdo z vás staral o ani ne půlroční dvojčata, nebo víte, co taková péče obnáší, nicméně pro ty, co nemají ponětí, řeknu jediný: je to mazec. Kojení v tříhodinových intervalech ve dne i v noci. Jeden člověk má probém se o obě postarat. Halucinace z nevyspání. I tak jsem se prostě – jak říkají sportovci – kousla, a v Argu měli knížku kolem devátého září na stole. Čímž se vracím k hlavní postavě celého příběhu – Pavlovi Rutovi.

Nevím, jestli je ten člověk na drogách, chlastá nebo je jen totálně vyhořelej. Jistý je, že poté co jsem ji s půlročníma dvojčatama dokončila včas, knížku nechal hnít bez toho, aby na ni sáhnul, další měsíc, a pak ji zfušoval, takže se nestihla a musela se udělat na rychlo v tiskárně, kde pokazili barvy, tisk i výřez díry samotné, což je moment na kterým byla knížka postavená. Celou dobu, kdy jsem na Díře z trychtýře pracovala, jsem se ho pokoušela naprosto beznadějně kontaktovat a spolupracovat s ním. Když jsem mu poslala prvních asi deset stran, vůbec se je neobtěžoval stáhnout ze serveru uložto. Pak mi vysvětlil, že na uložto to je placený, a na to on nemá peníze (WTF?). Když jsem to uploadla na uschovnu, kde to opět nestáhnul, řekl mi, že má „pomalý internet“ (double WTF, ten člověk je grafik v roce 2016?). V polovině září jsem začala být nervózní, Pavel Rut totiž odjel na tři neděle pryč. „Malovat obrazy, abych se nezbláznil,“ sdělil. Celá situace vyvrcholila jedním dnem, kdy se měl stavit, aby si data ode mě stáhnul osobně, a když mu volám 50 minut poté, co jsme měli domluvenou schůzku, že jsem na něj měla hodinu, na kterou jsem si zařídila hlídání, z níž právě 50 minut uplynulo a že se už asi nemusí obtěžovat, řekl mi, že se chovám, jako kdybych tu knížku „nechtěla dělat“ a „že mu dlužím za taxíka, kterého si právě vzal z Anděla“ nebo něco v tom smyslu. To už jsem opravdu nechápala, a zavolala jsem Richardu Klíčníkovi, jestli to myslí vážně a jestli je Pavel Rut na drogách. Richard Klíčník přišel s překvapivým příběhem. „Pavel Rut je takový náš leprikorn. Je to šotek redakce, buďte ráda, že vám tam neudělal tiskové chyby. Ale věřte mi, on je opravdu nejlepší. Víte on toho má strašně moc, protože všechno chce dělat sám, ale je fakt nejlepší. Nechte to na mě, já ho přivezu.“ Načež přijeli společně na Richardově harleyi a data si díky tofu konečně stáhli. Tím ale celý příběh neskončil.

„Víte, probém je v tom, že vy fungujete na takový tý spolehlivě – rychlý energii, zatímco Pavel spíš na takový tý pomalejší,“ snažil se žehlit Richard. „Ujišťuju vás, že nejste zdaleka jediná, kdo má s Pavlem Rutem problém – ale věřte mi, on je fakt nejlepší. Až to udělá, bude to dokonalý,“ to byla jeho mantra. Poté, co se mě Richard ptal, co piju (nic, bože, kojím dvojčata) a jestli si nedám jako odškodný nějakou čokoládu (ne, jsem vegan) mi můj přítel mi celkem příčetně poradil, ať vynechám ty kecy o leprikornech, tiskařskejch šotcích a energii, prostě jim dám deadline, do kdy to Pavel udělá, anebo od projektu odstoupím, což se ukázalo jako funkční. Ovšem, neměla jsem to dělat. Pavel Rut totiž na konci října text zlomil. A jak, to nechcete vědět. Ale já vám to povím. Tak jako kdyby to zlomil někdo, komu na tom vůbec nezáleží – a chlastá – v sedm ráno. O celé kvalitě jeho práce vypovídá například to, že se mu nepodařilo spasovat ilustraci díry na obálku rovně, takže vypadala jako když za ní vychází černý půlměsíček, na některých stránkách byla část sazby verzálkama, část běžným textem, bylo to plné nedodělků a chyb. No prostě: kdyby to uměl můj pes s in-designem, zvládne to líp. To už jsem byla fakt  naštvaná – a zavolala jsem znovu Richardu Klíčníkovi, který mě do celé věci uvrtal, jestli si ze mě dělá srandu, že tohle je práce od jejich nejlepšího člověka, co to má jako k**** bejt a že jsem se s takovým fušerstvím a šlendriánem nesetkala asi nikdy v životě (což je pravda). A že jestli ta knížka má někdy spatřit světlo světa, musím ji dodělat s Bonusem. Což se taky tak – úplně hladce a během pár dní – stalo.

Nicméně celý projekt se Pavlovi Rutovi podařilo poslat k vodě celkem dokonale. Ukázalo se, že nic z technického řešení knihy není vyjednané předem. Moje řešení bylo s knížkou nespěchat, přiznat, jak na tom jsme, jak to vzniklo, a dodělat ji po Vánocích a kvalitně. V Argu se rozhodli jinak. Díra skrz knížku měla být osmnáctimilimetrová. Nicméně kniha nabrala takové zpoždění, že aby ji Argo vůbec dostalo k lidem, který projekt podpořili, před Vánoci, musela se tisknout na Moravě v jediné tiskárně, která k tomu byla ochotná, a která ji udělala patnáctimilimetrovou. To znamená, že moje ilustrace se ořízly, a na některých z nich je to celkem vidět. Standardním postupem je, že než se něco pošle do tisku, udělají se nátisky a zkontrolují barvy. Tady nikdo na nic takového neměl čas, takže se to prostě poslalo do tisku. Výsledkem je náklad, v němž má zhruba třetina až polovina knih na úvodních listech výřez díry do písma (nápisu O díře z trychtýře a ARGO), na dalších je zezadu otrhaná obálka. Místo stříbrné barvy na obálce je šedivá (to nevím, kde vzniklo, asi „spěchem“) a dvě strany mají v tiskových plochách vidět kresbu asi takovou jako když vám dochází v inkoustovce toner. Že během toho, co na knihu Argo vybíralo peníze, skončil Katalyzátor, kde byl přehled toho, jaké dostanou přispěvatelé odměny za svou podporu knihy, to už je jen třešnička na dortu.

dira03 dira01

Takže sečteno a podtrženo – mezi svátky mě pozvala Česká televize do Událostí v kultuře, abych knížku prezentovala, ale já tam nemůžu jít, protože nemůžu lidem „ode mě“ – jako jste vy, co to teď čtete :) tvrdit, že jde o stoprocentní kvalitu, přestože jsem se tolik snažila, a přestože se i Bonus snažil projekt zachránit, jak nejlépe to šlo. Moje první knížka pro děti není dobrá. Pokud si budete knížku O díře z trychtýře kupovat, zkontrolujte si zadní stranu, jestli není odtržená, a stránku s nápisem „O díře z trychtýře“, jestli díra neřeže nápis. I tak se mi, myslím, ilustrace, povedly. Zbytek mě moc mrzí.

Vaše Toy Box

19/12/2016

Vystava v Milane

milano04

Ceske centrum v Milane me oslovilo, abych vystavovala na vystave komiksu a ilustraci Disegnare la nuova Europa, takze jsme stravili krasny (minuly:) vikend v Milane. Doporucilo me tam vydavatelstvi Labyrint (jemuz timto dekuji).

V podstate to byla cira radost (a teda hroznej ego boost): „Vy tak krasne malujete! A mate tak krasny deti… A tak krasne malujete! Ale ty deti!!!“ Nebejt ja takovy skromny devce, vratim se s egem jak mongolfiera .)

Vystavy se zucastnila asi desitka autoru, tema bylo integrace a imigrace a ja jsem tam prezentovala Moji knihu Vinnetou i svuj projekt o uprchlikach pro iniciativu Hlavak.

milan29 milan30 milan31 milan32 milan33 milan34 milano35 milano36 milano37 milano38 milano39 milano40 milano41 milano42 milano43 milano44 milano45 milano46

Pani reditelka Ceskeho centra nakonec rikala: „Nejen, ze mame nejhezci kresbu, ale taky nejlepsi projekt,“ chovala si mimina a vubec byla strasne mila. Navic prostor francouzskyho institutu, kde vystava a jeji prezentace byla, je primo naproti kostelu Santa Marie delle Grazie,

milano15

kde je Posledni vecere (kterou jsme teda nevideli, listky se musi rezervovat mesice dopredu). Ulet.

milano09

No, ale nejvic byli na vetvi z dvojcat obycejny kolemjdouci. „On je krasny, ale ta holcicka – é BELLISSIMA !!! zduraznovaly nam ruzne pani na prechodech pro chodce a „On ma tvoje oci!,“ rozneznovaly se v kavarnach. Takova pani v sedivym kabatu vytahla mobil s nakym videem nove narozenejch mimin: „Tohle jsou dvojcata vnucky moji sestry! Jsou jim tri dny!“ „Chlapecek a holcicka, chlapecek a holcicka!!“ trepaly rukama holky za kasou v pinacotece jako kdyby mely kridylka, a vubec se vsude vseobecne pokladala nejcastejsi otazka pro rodice dvojcat na svete: „TO JSOU DVOJCATA?“ („No,“ chce se mi vzdycky odpovedet, „Vypada to jako batman se supermanem? Ne? Tak to asi budou dvojcata.“) Pritom se potvrzovala porad dokola dve nejdulezitejsi pravidla o dvojcatech:

1.) Kazdy ma historku s dvojcatama.

2.) Zadna z nich neni zajimava.

Nicmene: Milano vypada jako opravdu dobry misto k zivotu. Stary sedivy pani jsou elegantni a nosej sitoveny puncochace. Lidi tam maj psu skoro tolik jako v Praze, a jsou ruznych nemoznych ras i vzhledu. V kazdy kavarne si date neco uplne prirozene veganskyho. V mistni obrazarne maji Carravaggia a notoricky znamej obraz od Mantegni (jo, ten s hroznou zkratkou, ve ktery byste telo Jezise Krista nechteli malovat ani nahodou).

milano12

A takhle v patek vecer, kdy potkavate na kazdym rohu nejakou babicku s vnoucetem, jak spolecne jdou domu z nakejch krouzku, a cestou se stavej v kavarne na pokec a neco dobryho, rikate si, ze kdyz je v tomhle meste se takhle ocividne dobre dari detem a starejm lidem, asi se tu bude dobre zit i vsem ostatnim.

Uzivali jsme si vecer s lahvi vina a vyhledem na ulice mokry destem, kterej pada do vetvi platanu, kdyz jsme konecne mimina ulozili do supliku :)

milano01

milano08

I rano, kdy obrovskejma oknama dovnitr padalo bily svetlo.

milano03

V Ceskym centru maj dobrej koberec, na kterym Klarka zacala huste rychle lizt, tak jsme se na ni divali…

milano06

A pomahali ji s ruznejma jejima starostma – jakoze treba vlezla do kufru a nemohla ven :)

milano18

Ale vubec mimina na to, jak jsou malicky snasely cestu a vsechno hrozne dobre, drtivou vetsinu casu byli naprosto spokojeny – a my s nima.

netopyr

No, a pak uz byl cas vyrazit do ulic.

milano14

Ja jsem chtela krome obrazarny stihnout jeste i komiksovy muzeum, a to zejmena proto, ze jsem jeste nikdy v zadnym komiksovym muzeu nebyla.

milano25

Je takovy malicky, ale byla v nem zrovna vystava nejakeho italskeho hororoveho komiksu, tak to bylo zajimavy. Jinak ale nema zadnou zajimavou stalou expozici, takze doporucuju – kdybyste meli naaahodou cestu kolem – rozhodne si zjistit, co v nem je zrovna za vystavy. Tohle je ten hororovej komiks…

milano23 milano22 milano21 milano20

A jinak je to muzeum spis pop, ale teda knihovna vypada, ze by se v ni dalo stravit par milych chvil a rozhodne vam da dobrou predstavu, jak to vypada s komiksem v Italii.

milano24

milano28 milano27

Je to tyden, co jsme se vratili a porad jeste citim radost, jakej to byl skvelej vylet.

Nicmene uz makam na dalsich vecech… Tohle je navrh tricka pro barmany a klienty z Cafe Na pul cesty inspirovanej potizema a nadeji lidi s dusevnim onemocnenim.

navrh_tricka pani2

A taky jsem dodelala obalku omalovanek, ktere by snad mely v nejblizsich dnech odejit do tisku… obalka_analog_web

… a pak se nam samozrejme blizi Vanoce, coz je obdobi, kdy ja vice nez kdykoli jindy citim, ze musim vyrobit neco mekkeho, co udela nekomu radost. Takze makam tady na boxerovi :) Jeste musi dostat poradny rukavice a typicky boxersky boticky :)

boxer01 boxer02

Mejte se moc hezky! Toy_Box

 

 

 

28/11/2016

Pojdte do divadla (pod Palmovkou na Dianisku) a taky mrknete na cem maka Toy Box .)

Moji mili. Rada bych vam doporucila nekolik skvelych prostoru a veci, ktere zaslouzi dle meho nazoru vasi ctenou pozornost – a neni nahodou, ze vsechny jsou blizko nasi nejmilejsi Libne .)

Predevsim bych vas rada pozvala na predstaveni sveho spoluzaka z rocniku na DAMU, Tomase Dianisky, ktery je krome skvelyho herce taky autor, a po veleuspesnych predstavenich 1000 vecech, co me serou a Googling and Fucking, prisel s predstavenim Mickey Mouse je mrtev, ktere sestavil ze svych vyskrtanych (!) dialogu a monologu z jinych predstaveni, ktere do finalniho tvaru sestavil behem jedne noci (!!). Coz celkem nechapu, predstaveni je trochu coolness a dost mnohovrstevnata skec o jedne ztracene generaci. Vystupujou v nem metalaci zkrizeny s depesakama a jak nekdo trefne poznamenal na cigaru po premiere, skoro se da tomu Tomasovi zavidet, ze je takovej talentovanej herec a jeste mu to pise .) V predstaveni exceluji jeste Kuba Albrecht, mrtva hlava ve velke sklenici od okurek, drogy, sex a …odcizeni. Budete se bat, budete se smat – no proste vsechno, co od divadla muzete cekat .) Mimochodem dobry je i predstaveni „Prisne tajne aneb Hruba nekazen“ o Alanu Turingovi a iphonech.

Jinak krome toho, ze nam tu v bezprostrednim okoli vyrostla filialka Kavarny, co hleda jmeno – a spolu s ni Vnitroblok, kde si prijdete s tou spoustou cihlickovejch sten a syrovyho industrialu jako v Berline .)) (hec!), minuly patek se otevrel i druhy zajimavy prostor, holesovicka Tovarna, kterou dela parta kolem Paralelni polis a zahajila vystavou Custom (tedy takovych, co si lide vyrabeji a prizpusobuji sami) motocyklu. Byl tam uplne hrozne prijemny, a velmi nevernisazovy dav – udajne vetsina dnesnich motorkaru se rekrutuje z byvalych jezdcu na skateboardech.

Kouknete na fotky…

motorka01 motorka02 motorka03 motorka07

Jako ja nejsem zadnej velkej fanousek motocyklu, ale tohle – a ten prostor samotnej – je proste cira krasa.

Nejlepsi ale je, ze si tam kamaradi Mfish a Cockin otevreli sitotiskovy studio Popmachine, kde se planuji venovat umeleckym tiskum. Mfishovy designy znate z plakatu na Mystic Skate Cup, a jestli si je pamatujete jako ja leta zpatky, urcite vite, ze jde o poctivou rucni grafickou praci a – „Vzdycky jsem na nich mel rad, jak byly ztresteny,“ rika muj kluk :)

motorka05 motorka06 motorka08 motorka09

Studio Pop Machine funguje kazdej pracovni den od deviti do peti, takze pokud jste – napriklad – ilustrator, a radi byste vyzkouseli vysvitit svy veci na sito a pak si udelat treba serii superkrasnejch plakatu pred Vanocema, kluci cekaj prave na vas.

Dalsi kamarad, Epos 257 otevrel v Tovarne Poster shop, motorka12motorka13

pobocku sprateleneho knihkupectvi a vydavatelstvi Page 5, ktere se zameruje take na autorske ilustrace a sitotisky, takze to vsechno do sebe hezky zapada jako kosticky puzzle, (na fotce nahore Wladimiruv 518 „Chlapec, kteremu rostou boule z krku“), to proste chces mit doma – teda my jsme si tam museli samo neco koupit, abychom partu podporili.

Tohle…

motorka10

jsou Eposovy kabely :), ktere dodava s katastralni mapou, kde je nasel, a je to soucast jeho antropologickeho vyzkumu. A tohle…

motorka11

…jsou moji oblibeni Tomski a Polanski, cernoch, kterej ted visi jednomu miminku nad postylkou a strazi jeho klidny spanek. Taky byste chteli bejt miminko u nas doma, zejo :)

Taky maj hezky hracky…

rukavice

No, a ted uz se vracim tedy zase ke stolu a kresleni. Ceka me totiz perny tyden – finisujeme s Martinem Tvrdym „Bonusem“ knizku o Dire v trychtyri, ktera musi pristi tyden do tisku, a zaroven jsou na tom podobne i omalovanky o maliri Egonu Schilem pro deti pro moji nejmilejsi galerii…

oma01a oma02b oma04a

oma05a

…v Bystrici pod Hostynem maj kruty nadrazi s valcema, na ktery by se jim prej hodil komiks .)

bystrice bystrice01

…a krom toho by z Noveho Prostoru chteli vanocni komiksovou pohadku – kterou muze poradne nakreslit proste jenom Toy Box .) a tak si myslim, ze bych mohla prestat courat po vernisazich, divadlech a zacit kreslit =)

Kdyz je to tezky, kdyz mate tak dobrou custom bundu .o)

nubdabunda

Hezky podzim Vam preje Toy Box.

 

 

 

 

05/11/2016

Pozvanka na LUSTR, festival soucasne ilustrace

lu01

Rada bych vas pozvala na LUSTR, festival soucasne ilustrace, kde vystavim mimo jine obrazky z prave vznikajici knizky O dire z trychtyre, prvni knizky, kterou kreslim pro deti. Pracovala jsem na ni pul roku od te doby, co se narodily dvojcata, a musim s cistym svedomim rict, ze to byl jeden z nejnarocnejsich (a taky nejkrasnejsich pul roku v mem zivote). Prace s takhle malymi miminky – prestoze jde o praci z domova – vyzaduje naprosty soustredeni, motivaci a vuli, a nikdy bych to nezvladla bez svyho podpurnyho tymu, ktery se krome moji mamy sklada jednak z nejlepsiho tatinka miminek pod sluncem (kterej ma navzdory nocnimu nespani porad dobrou naladu) a nejlepsi holky, co se stara o deti, Svetlany.

Protoze tisk a cela produkce knizky s dirou bude nakladna, Argo na ni vybira penize na katalyzatoru, kde nas muzete podporit mimo jine tim, ze si poridite jednu z mych ilustraci.

http://www.katalyzator.cz/projekt/77-petr-stancik-toy-box-o-dire-z-trychtyre

Jinak si se mnou prijdte dat drink dnes v sest do tretiho patra Cihelne ulice 4, festival ilustrace je v dome za Containalem na Male Strane. Krome me tam bude vystavovat hrozna raketa dobrejch lidi, z nichz kazdej dostal jednu mistnost, mimo jine moji oblibenci Tomski a Polanski a videla jsem uplne zbezne instalaci Trona a je nejvic dobra. Cely dum plny obrazku a novych veci, ktere na v ceske ilustraci vznikaji. Festival porada nakladatelstvi a knihkupectvi Page 5, ktere spoluvlastni muj kamarad Epos 257. Nahore ve tretim patre budem s celou partou, kamaradama, dvojcatama, dvema dalsimi detmi, ktere vychovavam, psy nechavame na stesti doma .) Zacnete prohlizet odshora .) Rada vas uvidim,

Toy Box

lu02 lu03 lu05 lu06 lu07 lu08 planeta_der

23/09/2016

My jsme zmena, kterou chceme videt .) Toy Box v Kunsthalle Bratislava

S mym klukem bysme klidne mohli pasovat psy. Vite, jak se to dela? Prijdete do Airbnb bytu do Bratislavy (dekujeme Ceskemu Centru!), prevezmete klice, ukazete roztomily miminka. Pani odejde. Prinesete hroznyho cokla. Druhy den rano odnesete hroznyho cokla, pockate, az si pani prijede pro klice, nikdo si niceho nevsiml, predate klice, roztomily miminka se loucej, papa.

Bratislava vypada jako prijemny mesto pro zivot – nevim, jestli na ni je citit blizkost Vidne nebo to byl nejakej obzvlast romantickej den. Nicmene destivy podvecer v kavarne s holkama, ktery pijou vino s kamaradkama, veganskym jidlem a vyhledem na domy porostle brectanem byl obzvlast okouzlujici. Stejne tak i rano – vegansky jidlo v malejch potravinach platite u pokladny mily pani, za vama ve fronte stoji vymazlena, a pritom sympaticka kocka z kanclu. Srovnejte s vsudypritomnym white trash Albert-hatem v Libni .)

V Bratislave jsem byla kvuli prednasce v Kunsthalle na vystave Strach z neznameho, kde vystavuji.

blava03

Spolu (mimo jiné) s Kateřinou Šedou…

blava05 blava04

…nebo Novou věčností.

blava06

Výstava se má mimochodem přesunout v lednu do Národní technické knihovny, takže ji budete mít možnost vidět i v Praze.

Moje přednáška měla dvě části – první byla o mý tvorbě s tématikou hatefree, v druhé povídala Zuzana Schreiberová o svých zkušenostech s pomocí uprchlíkům na Hlavním nádraží s iniciativou Hlavák, zejména pak o nenávisti „slušných Čechů“, kteří dobrovolnicím z této iniciativy nadávají do „děvek, který čekaj na černý ocasy“ a jiný věci, který už ani nebudu znovu psát, jak jsou nechutný. Nicméně celej tenhle kontext sexuálního napadání a násilí se stal právě spolu s portréty reálných lidí, kterým pomohly, tématem mojí expozice.

blava02 blava01

Užili jsme si to tam moc – a podle kurátorky Lenky Kukurové jsme měly úspěch – přišlo na letní sezónu nebývale lidí, a následná debata trvala přes půl hodinu. Takže díky, Bratislavo, bylo u vás i s našima všema hračkama dobře! :)

blava10 blava09 blava08

A navrch jeden moc fajn článek (s pár nepřesnostma – třeba tou o umrzajících skvoterech nebo o tom, že se jmenuju Tereza. Každý přece ví, že jsem Klára .)

Hezký den! Toy Box

 

 

 

15/07/2016

Neustale balancovani na hrane zhrouceni krehke formy – AVU klauzury 2016, fotoreport

Protoze jste to letos zase nestihli, zamestnanci vytvarne a dobrocinne spolecnosti Toy Box pro vas prosli ateliery Rittsteina, Sopka, Skrepla, kresby, sochy, grafiky i novych medii.

Vsechno vam to nafotili, aby vam neuteklo, co se na ty akade deje. A byla vam to krasa i hruza pry, takze pro vas pripravili tento bohaty a vymluvny stofotkovy .) report. Jako byste tam byli.

avu

Zacali jsme sochou. Kde nas po techto krasnych napodobach psu, ovci a utesenych zen, zasahla strasidelna vybuchujici a jinak znevyhodnena miminka :)

avu107 avu106 avu95 avu94avu102 avu101 avu100 avu99 avu98 avu97 avu96 avu93

Pak jsme se svezli vytahem pod strechu do atelieru novych medii, kde nas cekala patrne nejvetsi hruza (ale fakt) ze vsech. Prvacky prace, ktery se vyrovnavaj s problematikou sexualniho nasili a zneuziti v detstvi… brrr….

avu01 avu02 avu06

Trochu jsme si nebyli jisti, jestli tohle tu obet zase zpetne neviktimizuje. Ale mozna je o takovych tabu treba mluvit. Nevime. Posudte sami :(

avu05 avu04 avu03

No, od ty doby bylo uz jen lip.

Tady nejaka slecna premalovava stary knizky. To bylo ve srovnani s tim predchozim uplna uleva.

avu09 avu08 avu07

A pak uz jsme sli na malbu, a to vam byla cira nadhera.

avu10 avu11 avu12 avu13 avu14 avu15 avu16 avu17 avu18 avu19 avu20 avu21

Skrepluv atelier

avu22 avu23 avu24 avu25 avu26 avu27

Tohle je vam podle me Rittsteinuv atelier a Sopkuv, ale mozna ty fotky mame taky pomichany. Konceckoncu, nejsme CTK .)

Tavu58 avu57 avu56 avu55 avu54 avu53 avu52 avu51 avu50 avu49 avu48 avu47 avu46 avu45 avu44 avu42 avu41 avu40 avu39 avu38 avu37 avu36 avu35 avu34 avu33 avu32 avu31 avu30 avu29 avu28

avu63 avu62 avu61 avu60 avu59 avu64 avu65 avu66 avu67 avu68 avu69 avu70 avu71 avu72 avu73 avu74

Tady prosim dalsi sochy, a dost zakerna liska!

avu75 avu76 avu77 avu78

A zubovy sochy .)

avu79 avu80

…autorsky nastroje…

avu81

Pak uz toho zamestnanci firmy Toy Box zacali mit trochu plny kecky, takze sli proverit klub AVU, kteremu tedy dali jednicku s hvezdickou za vegansky mrkvovy krem, vodu se snitkou maty a chleba zdarma. Skoro jsme my, ubohy absolventi DAMU s kavarnou v Karlove ulici s parkem za 45,- zazavideli .)

avu82

Nicmene pak jsme se jeste vydali dolu Stromovkou vomrknout grafiku a kresbu.

avu84 avu83

Potesil nas zejmena nas kamarad Max Maslo, kterej studuje u Kokolii a ma kreslit zobaky a doucit se reckou abecedu. To, ze to nezvlad v minulym semestru je proste jednim slovem: skandal! .)

avu90 avu89 avu88 avu87 avu86 avu85

A po tomhle jsme se uz vydali dusnym letnim odpolednem k domovu. Dekujeme za pozornost .)

avu92 avu91

Hezke prazdniny od Toy Box .)

 

 

26/06/2016

O díře z trychtýře – storyboard

Prace na ilustracich do knizky pro deti pokracuje – nakreslila jsem 36 okynek storyboardu. To znamena podle textu jsem vybrala pasaze, ktere jsem mela chut nakreslit, a ty jsem tuzkou ilustrovala, abych si udelala predstavu o kompozici a o tom, co na obrazcich vlastne presne bude.

Mam velkou radost z toho, ze se mi podarilo dodrzet zadani, a to, ze uprostred kazde stranky bude dira, ktera pujde skrz celou knizku. Pritom tim – alespon mam ten pocit – neutrpela bohatost ilustraci. Nekdy bude otvor hrat titulni postavu – tedy Diru z trychtyre, a nekdy se mi podarilo z nej udelat neco jineho. Jak se mi to povedlo, posudte sami.

Dalsim krokem bude finalizace jednoho z obrazku, aby bylo jasne, jak v jakem stylu budu celou knizku ilustrovat. Zatim mam pri kresleni obliceju toho ruzneho kuchynskeho nadobi na mysli komiksove charaktery z pocatku stoleti – dobre se hodi k starobyle atmosfere, ktera by, pokud tomu dobre rozumim, mela v kuchyni v knizce vladnout.

dira01 dira02 dira03 dira04 dira05 dira06 dira07 dira08

Hezke letni dny preje Toy Box

okno01

25/06/2016

O díře z trychtýře a o ilustraci

dira_v_trychtyri

Vesmir me nikdy neprestane prekvapovat.

Diky Zlaty stuze, oceneni za detskou literaturu, kterou jsem vyhrala za Vinnetoua, me oslovil Richard Klicnik z nakladatelstvi Argo, abych ilustrovala knizku pro deti. Tahle prace je velka radost a cest. Nejen proto, ze mam trimesicni dvojcata a je krasny, ze budou mit, az trochu povyrostou, knizku, kterou jim – a dalsim detem – budu moct cist. Nejen proto, ze jsem knizky pro deti chtela ilustrovat uz jako hrozne mala holka. A vzdycky jsem si rikala: „Pani, jak muze mit nekdo takhle krasnou praci, ze kresli takovy obrazky do takhle krasnejch knizek, to snad neni pravda, ze ma nekdo takovou praci. To bych taky chtela, kdyz ja ale tak urcite nikdy kreslit umet nebudu.“ :)

Krom toho jde o bajecny, ale fakt skvelou a vtipnou pohadku o dire v trychtyri :) od drzitele oceneni Magnesia Litera, Petra Stancika.

Ten text je tak plnej legracnich obratu a obrazu, ze pracovat na necem takovym je proste cira zabava a radost.

No posudte sami… Zacina:

Byla jednou jedna Díra… Teď si možná myslíš, že díra vlastně vůbec nic není, takže ani nemohla něco být. Jenže některé věci jsou právě proto, že něco nejsou. Třeba ticho je jen, když není nic slyšet. Tma zase, když není nic vidět. A sucho je jedině bez vody…

…a pak pokracuje kouzelne vypraveni plne hratek se slovy a s vyznamy.

Dalsi strasna poklona je, ze jsem byla druhou volbou po Kvete Pacovske, kterou uplne STRASNE MOC zeru a respektuju… .) Proste jedno velky stesti .)

Nicmene dnes jsem si orezala tuzky, abych se do ty prace pustila – a protoze moji komiksovi studenti by se radi dozvedeli neco i o tom, jak se dela ilustrace, rozhodla jsem se pro ne – a pro vas pro vsechny, napsat takovej Toy_Box manual. Snad nekomu z vas k necemu bude.

1.) Brief

Asi budu psat neco, co dobre znate, ale pro me zacina prace na kazde zakazce dukladnym briefingem. To znamena, ze si vezmu poznamkovy blok, a snazim se co nejvic zjistit o praci, kterou mam delat. Snazim se pritom premyslet o nasledujicich vecech: Na zaklade jakych mych drivejsich veci si me klient vybral? Jaka jse cilova skupina, pro kterou budu tvorit? Cim bych ji mohla nejlepe oslovit? Ptam se co nejpodrobneji na vsechny technicke specifikace a protoze vim, jak jsem na tom s pameti, ze vseho si pisu (ano, jsem anarchista – podskupina „sprt“) poznamky.

Nemene dulezitou soucasti uvodni informacni schuzky je domluva o terminu dodani a o cene.

trychtyr01

2.) Storyboard a prvni napady

Stejne tak jako je dulezite pro zacatek prace na zakazce pochopit, co se od vas ocekava, pro praci na samotnych ilustracich je dulezite bezchybne a detailni porozumeni textu. Pro me to znamena si cely text vytisknout a precist ho treba nekolikrat, vnimat jeho dynamiku, tempo a charakter. Text Petra Stancika je hravy, zongluje s lehkosti s ruznymi vyznamy a ozivaji v nem veci ne nepodobne jako v pohadkach Hanse Christiana Andersena. Tak nejak podobne si delam v hlave obrazy a predstavu, jak by se hodilo nejlepe text ilustrovat.

trychtyr03

Kdyz kreslite komiksy, rikam temhle jednoduchym obrazkum, ktere znazornuji co nejjednodussim, a pritom srozumitelnym zpusobem, nahledy nebo storyboard. Podobne postupuji i pri ilustrovani – behem cteni si bez odkladu skicuju jednotlive vizualni napady, abych je zachytila v jejich efemernim, prchavem stavu, v jakem se mi objevuji v hlave na poprve, protoze to se uz nikdy nebude opakovat.

trychtyr04 trychtyr05

3.) Prvni skicy

A pak pokracuju k prvnim skicam. Obvykle je delam tuzkou – jeste predtim, nez se rozmyslim, jakou vytvarnou techniku a styl pozdeji zvolim. V tomhle pripade je – vzhledem k nametu a hlavni hrdince knizky – ve hre opravdova dira, ktera by byla na kazde strance a skrz celou knizku, ale je mozne to vymyslet mozna i trochu jinak.

V teto fazi je dulezite nashromazdit co nejvic ruznych napadu a reseni, z nichz se pak vyberou ta prava a funkcni. Podobne postupuji treba produktovi designeri – na zacatku shromazdi co nejvic ruznych reseni, z nichz pak vybiraji ta funkcni. Kdyz je teda rec o knizce o trychtyrich – jde vlastne o takovy trychtyr .o) V prvni fazi designu vymyslite co nejvic reseni, abyste z nich pak zvolili jen par tech nejsilnejcich, ktere pak porovnavate podle jednotlivych parametru mezi sebou.

Moje skica stranky s galaxii dopadla takhle…

trychtyr06 trychtyr07

No a pak pristalo – asi taky z vesmiru – na mym stole neco hrozne ospalyho a nevinnyho, co potrebovalo hrozne drzet v naruci :) Hele:

trychtyr08

Takze o volbe vytvarne techniky a stylu ilustraci a o jejich finalizaci zase nekdy priste. Hezke leti dny vam preje

Toy_Box

19/06/2016