Toy_Box fail: Veřejná omluva a vysvětlení k odlepující se kresbě na fasádě Masarykova Onkologického ústavu v Brně

Toy_Box fail: Veřejná omluva a vysvětlení k odlepující se kresbě na fasádě Masarykova Onkologického ústavu v Brně

Ráda bych se veřejně omluvila a vysvětlila, proč se odlepuje mural na fasádě Masarykova onkologického ústavu v Brně. Tento článek obsahuje nejprve omluvu, následuje vysvětlení a pak přicházím s návrhem řešení.

Dnes odpoledne mi mailem přišly fotky, které ukazují velkou míru poničení/odlepování papíru z fasády, kterou jsem v sobotu polepila svou kresbou s názvem Tisíc jeřábů pro festival Brno Art Open – festival ve veřejném prostoru.

Ráda bych řekla, že za vzniklou situaci nesou zodpovědnost pouze já (a nikoli nikdo z ústavu nebo organizátorů festivalu nebo kurátorů).

Když mě oslovila Silvie Šeborová, kurátorka Brno Art Open, abych pro festival udělala nástěnný obraz, bylo přímo v zadání, že má jít o realizaci dočasnou. Spolu s dalším kurátorem, Radkem Wohlmuthem, se nám pro tento účel zdály ideální moje velkoformátové kresby, které jsem mimo jiné vylepila v obdobné velikosti například v Hradební ulici v Českém Krumlově nebo jako součást své výstavy v Broumově nebo loni pro festival Čtyři dny v pohybu.

Tyto kresby obvykle na fasádu přilepím tapetovým lepidlem, a drží od několika měsíců do několika let (asi nejdelší „výdrž“ má jedna z nich v Českém Krumlově naproti galerii, kde existuje v takřka netknutém stavu už asi deset let. Záleží samozřejmě na přístupu kolemjdoucích i na počasí. To, co se ale stalo teď v Brně, jsem nikdy nezažila.

Technika polepu na fasádu vychází přímo ze streetartu, protože je rychlá a na ulici relativně bezpečná – nejedná se „poškození barvou ve spreji“ a mně osobně dává možnost přenést do ulice jemné kresby tužkou. Kresby vytisknu a na barák nalepím tapetovým lepidlem, které je zároveň štrné i ekologické a nezanechá po sobě stopy.

Jedná se o něco, co jsem úplně stejně dělala asi tak tisíckrát – prostřednictvím této techniky jsem udělala celý streetový komiks po Praze, další díl takového komiksu v Broumově, dvakrát jsem polepila obrovské kusy fasád v Krumlově.

Bohužel na fasádě Masrykova onkologického ústavu kresby nedrží. Po pěti dnech od výlepu jsou velké kusy pryč – a to je něco, co jsme tedy rozhodně nečekali.

Tato technika je opravdu křehká a náchylná k poškození počasím – obvykle to trvá ale několik měsíců až půl roku, až se kresby z fasády odlepí a smyje je počasí.

Co se tedy v Brně vlastně stalo?

Hlavní problém je podle mě v pórovitosti omítky, které není úplně hladká, a tak k ní tapetové lepidlo dostatečně nepřilnulo.

Omítku jsem si sice jela zvášť kvůli tomu prohlédnout – udělala jsem si výlet do Brna, abych posudila, zda to půjde, a zdálo se mi, že to bude OK – dokonce jsem na fasádu zkusila nalepit papír velikosti A4 totožné gramáže jako jsou polepy.

Buď se chová papír v té ploše jinak, nebo jsem to špatně odhadla, možné je oboje.

Dalším faktorem je počasí – kresby jsem lepila na fasádu, která byla rozpálená a už během schnutí papír nezvykle pracoval – v některých místech popraskal a přestože jsem se ho snažila „restaurovat“ hned na místě, patrně to nestačilo.

Poslední důvod vidím ve svém přílišném optimismu a přílišném „growth mindsetu“, kdy se prostě snažím klientovi vyhovět a práci dát a věřit ve šťastné konce, přestože se mi podmínky třeba nezdají ideální. (To mluvím obecně, nikoli teď o Brnu.) Jeden případ za všechny – malovala jsem na stěnu, která na sobě měla omylem antigraffiti nátěr – něco, co tady podle lidí z firmy Weber, kteří ho vymysleli, nikdo nedělal, a v tamtom případě jsem streetart dokončila a překryla ho dalším antigraffiti nátěrem. Tehdy to vyšlo – a tentokrát v Brně prostě ne.

Celá situace je mi o to víc líto, protože celý proces přípravy a schvalování návrhu byl celkem dost náročný – jak si dokážete asi představit, na fasádu onkologie se nedá nalepit jen nějaký random motiv.

Co teď s tím?

Silvie mi odpoledne navrhovala, abych odlepené části dotiskla, a polep nějakým způsobem obnovila, podobné řešení mi navrhnul i kurátor Radek Wohlmuth. Z mého pohledu to ale není moc možné – zejména proto, že si nejsem moc vědomá nějakého technologického pochybení. Na fasádu jsem kresby nalepila jako jindy, druhý den jsem se tam ještě stavila podívat se, zda se kresba nikde neodlepuje, protože vždycky přes noc trochu pracuje při zasychání.

Zdálo se mi, že nahoře hlava holčičky potřebuje ještě nějakou péči, byl tam odlepený asi decimetr, nic zvláštního, a tak jsem plošinou vyjela nahoru a opravila to. Co se stalo potom, je mi dost záhadou.

Nebo takhle: kdybych si byla vědomá něčeho, co jsem mohla udělat jinak/lépe, asi bych byla v pokušení to tam zkusit nalepit ještě jednou – ale já si prostě myslím, že je spíš fakt problém v té struktuře té fasády, a moc mě nenapadá, co bych mohla udělat jinak. Nebo teda spíš mě napadá, že to tam pojdu dolepit – a za týden to bude vypadat úplně stejně. :(

Řešení, které navrhuji já – a ke kterému, myslím, asi nakonec dojde – je celou kresbu prostě sundat dolů vapkou, omluvit se a prohlásit to za fail.

Ostatně nebylo by se co divit, že při objemu práce, kterou jsem v poslední době dělala, něco prostě nevyjde nebo se pokazí. Podle mě je to celkem logické a normální. Nic si z toho nedělám – nebo teda je mi to líto, ale doufám, že přijde spoust dalších příležitostí to napravit.

Ráda bych se ale tuto formou omluvila vám, kteří mě sledujete a třeba jste se na místo plánovali vypravit. Je mi to moc líto, omlouvám se. Přijde mi fér, když sem tisíckrát píšu, co se mi povedlo a z čeho mám radost, napsat i co se mi nepovedlo a z čeho radost nemám. :)

Ráda bych se za svůj nesprávný úsudek omluvila i dvojici kurátorů, organizačnímu týmu Brno Art Open a v neposlední řadě vedení Masarykova onkologického ústavu.

„Situace je prostě taková, jaká je,“ napsal v rámci festivalu šablonou můj kolega TIMO. Nezlobte se na festival prosím ani vy, kolemjdoucí a obyvatelé Brna.

V nastalé situaci je samozřejmostí, že se za mural vzdávám honoráře a budu se snažit maximálně snažit přispět k navrácení fasády do původního stavu. Pokud by Masarykův onkologický ústav chtěl, moc ráda připravím a namaluji „trvalejší“ verzi téhož obrázku prostřednictvím barev.

Samozřejmě pochopím ale i to, když už o žádných muralech nebude chtít ani slyšet.

Vše dobré!

Toy_Box

PS: Neda mi to, musim sem jeste jednou dat fotku, jak to bylo hezky, kdyz to bylo hotovy. Pardon!

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Pozdrav z Piranu

Tento týden byl původní plán, že děti budou u babičky a já budu velmi intenzivně pracovat, ale potom, co se mi odlepil ten komiks v

Read More »