Jedna ze zakázek, na které jsem tenhle rok zatím asi nejvíc pyšná, je práce pro Lékaře bez hranic, českou pobočku.

S vedoucím komunikačního oddělení Tomášem Bendlem jsme se dohodli na tom, že zpracuji výstavu na Artwall gallery.

Ve hře bylo několik témat: Zásady lékařů bez hranic: neutralita, nestrannost, nezávislost, pak Profese, které Lékaři bez hranic představují všude po světě. Nakonec jsme ale zvolili nejvíc přitažlivé a zajímavé téma – alespoň tedy pro mě: Málo známé choroby, které tato organizace léčí po celém světě.

Součástí práce Lékařů bez hranic je totiž i to, že se snaží, aby farmaceutické firmy vyvinuly léky proti nemocem, které sužují relativně velké množství lidí, ale kvůli tomu, že se jedná o obyvatele nejchudších zemí, nejedná se pro firmy zajímavé trhy, takže na výzkum dávají jen malé peníze. Takže tohle téma se tam také objevuje.

Samozřejmě ilustrovat nebo vůbec nějak zobrazit „neznámé choroby“, aby to vůbec dávalo hlavu a patu, natož bylo srozumitelné a třeba i svým způsobem „přitažlivé“, je ilustrátorský oříšek.

Vymyslela jsem v podstatě tři způsoby, jak se k tomu postavit:

1.) Nemoci prostě ilustrovat

2.) (asi kontroverznější přístup) Namalovat mrtvé lidi, ty, kteří umřeli na nějakou ze zmíněných chorob spolu s claimem: „Můžeme (anebo možná Můžete?) to změnit

3.) (To je asi zatím verze, která mě baví nejvíc) Namalovat taková archetypální monstra, která budou představovat jednotlivé choroby.

Jakou variantu si Lékaři bez hranic zvolí, se dozvím asi v pondělí – a na finalech bych měla pracovat během měsíce.

Dejte vědět, co si myslíte v komentářích na Facebooku!

Moc vás zdravím! T_B