Adventní kalendář (nejen) pro děti

Pokud ještě nemáte adventní kalendář, (což by bylo fakt hrozný, teď po Mikulášovi), mám pro vás návod na jeden jednoduchej. Je nejen pro děti – do stromečků se daj schovat malý dárky jako je například stříbrnej řetízek nebo prstýnek s malým diamantem, rozumíte mi jistě, a tak podobně.

Já jsem ho vyrobila podle tohodle obrázku…51bce98ddbd0cb1eee0016a4._w.540_s.fit_

A uznávám, že naše stromečky vypadaj spíš než stromečky, že vylezly z deskové hry Kloboučku hop, nicméně radost udělaly stejně (a vejdou se pod ně líp čokoládový mince).

Takže voilá: Návod na Do It Yourself adventní kalendář

1.) Podle misky obkreslete kolečko na zelený papír

2.) Vystřihněte, přeložte na půlku a stočte do kornoutku. Je to docela jednoduchý, nicméně kuřáci ručně balených cigaret mají nespornou výhodu.

3.) Vytiskněte si kolečka s čísly… tady je máte v tiskové kvalitě bohatě postačující na A4

4.) Nalepte je na vršky stromů pomocí tavné pistole (případně jiného lepidla, pokud máte dost trpělivosti.

5.) Naplňte kalendář sladkostmi

6.) Poslouchejte Fall of Efrafa… je to takový předvánočně smutný.

Tady je náš kalendář, už tedy od začátku měsíce podlehl bezohlednému drancován (Řekl těm psům někdo, že nesmí čokoládu?) což mě v souvislosti s dnešním ukradeným a pokousaným chlebem a Tarunkou, která už podruhé v tomto měsíci pokousala Štěňáka přivádí na myšlenku zajít se podívat do Muzea hlavního města Prahy na výstavu Hroby barbarů.

kalendar

Nicméně paní Šoltysová ze Seifertovy ulice už může mít snad klidný spánek, ta věc pro Lékaře bez hranic je k všeobecné úlevě dokončena.

tb01

Fotky s takhle hustym respirátorem si dělaj kluci leda tak když namalujou vlak. Nicméně já jsem komiksová superhrdinka Toy Box, dělám si co chci, takže klidně šablonu přes záclonu.

tb03 tb02

Ano, záclonu. A zbytek je namalovanej fixou.

tb06 tb05

Jinak jsem s hrůzou zjistila, že návštěvníci mého komiksového kurzu v Aeroškole si vůbec nedokážou představit, jak by měli začít, pokud chtějí napsat komiksový scénář. Takže tady je ukázka mojí aktuální práce (pro Amnesty International a jejich projekt Živé knihy).

Komiksový scénář se dělá tak, že nejdřív uděláte s někým rozhovor (v mém případě to byla dcera afghánských uprchlíků do České republiky), pak ho přepíšete do textové podoby…

Vypadá to pak zhruba takhle…

Sára

1/ TXT: Jedenadvacetiletá Sára je pravým opakem toho, co si většina lidí představí pod pojmem fotbalový fanoušek.

IMG: Portrét rozdělený na půlku, na jedné straně je klasický fotbalový hooligan, na druhé Sára, oba sdílejí planoucí srdce s fotbalovým míčem uvnitř.


2/ TXT: Dlouhovlasá křehká dívka s temnýma očima a cizokrajným přízvukem, která studuje mimo jiné evropské dějiny v Čechách na vysoké škole a jejíž rodiče uprchli před nelidským režimem z Afghánistánu vypadá jako kdyby vypadla z pohádek tisíce a jedné noci. Má však něco, nad čím by leckterý fotbalový chuligán kroutil hlavou a rasisti ze sparťanského kotle by si začali zoufale trhat vlasy, kdyby nějaké měli. V hrudi dcery uprchlíků Sáry totiž bije srdce zapáleného fotbalového fanouška klubů Arsenal a Sparta Praha.

3/ TXT: Ze svého dětství si pamatuji, že nám režim všechno zakazoval. Nemohli jsme sportovat, zakázaná byla i hudba a kino. Když v roce 1998 sport zpřístupnili, Taliban používal fotbal jako záminku pro veřejné popravy.

IMG: Silueta někoho, jak posílá děti pryč hrát si s míčem.

4/ TXT: Můj táta má rád golf a kulečník, líbí se mu to soustředění, ale já mám ráda fotbal. Miluju ho odmalička, je to pro mě nejvíc rovnostářská hra, protože ho mohou hrát bílý, černý, bohatý i chudý.

IMG: Malá Fatima se usmívá na míč, ten se na ni směje nazpátek.

5/ TXT: Nejvíc jsem fotbalu začala fandit tady v Česku. Mezi jeden z mých nejsilnějších zážitků patří zápas na mistrovství Evropy v Portugalsku, bylo to myslím v roce 2004. Tehdy jsme prohrávali 2:0, ale trenér Bruckner vystřídal Grygara a nakonec jsme 3:2 vyhráli. Měla jsem hroznou radost. To už jsem byla 4 roky v Česku a fandila jsem Čechům.

IMG: Větší Fatima je v pokoji s obrazovkou, na které je zrovna fotbalové mistrovství a raduje se, že Česko dalo gól.

6/ TXT: Když jsem byla malá a hrála jsem fotbal s klukama, říkali mi, že mám fotbalové myšlení. Na fotbal je jedno, kolik vám je, prostě si třeba zamotáte svetr do koule, máte míč, a hrajete. Takhle jsme fotbal hráli s ostatníma dětma i v uprchlickém táboře.

IMG: Detail noh dětí, jedny z nich jsou holčičí, jak kopají do zamotaného svetru, ze kterého je udělaný balon.

7/ TXT: Fatima bydlela nejdřív dva roky i s rodiči v uprchlickém táboře Zbýšov u Brna. Cesta nám sem trvala asi půl roku, během kterého jsme zažili strach, bití, žízeň i hlad. Strach byl neustálý, pořád jsme se báli, jestli nás nebudou deportovat.

IMG: Polocelek holčičky, jak sedí mezi rodičema a drží si míč z předchozího obrázku, napjatá atmosféra.

8/ TXT: Když pozoruju svoje rodiče, mám pocit, že ten strach mají dodnes. Pořád se snaží, aby ukázali, že Afghánistán neznamená jen Taliban, poušť, válku a tváře fanatiků, kteří střílejí po všem, co se pohne. Pořád se snaží dokázat, že mezi Afghánci jsou i obyčejný lidi, kteří mají obyčejný touhy jako třeba aby jejich děti chodily do školy a něco z nich bylo.

IMG: Dva vousáči klasika Taliban.

A pak nakreslíte skicu toho, co se má v komiksu odehrát na stránce…

amnesty01

Jak vidíte, není to ani nádherně namalovaný ani žádná věda. Pokud byste se ale o komiksech chtěli dozvědět víc, pokračování kurzu plánujem na leden až březen.

Jinak vám přeju ať je s vámi i v předvánočním čase METAL!

Vaše Toy Box

 

 

 

 

 

07/12/2015