Archiv pro rubriku: Akce

Ztělesnění mlčnosti, Zrod hroudy a nejdelší příspěvek na blogu, protože kreslit komiksy s dětma je nejvíc na světě :)

V Domě dětí a mládeže na Vinohradech mají príma vedoucího výtvarnýho kroužku pro děti, Petra. Pro kreslíře od sedmi do osmnácti let vymyslel soutěž Vykoumej komiks , který se každoročně zúčastňuje několik stovek dětí z celý Prahy. Děti soutěží ve třech kategoriích podle věku, hlavní cenou je workshop s komiksovým výtvarníkem. Letos padla volba na mě. A tak jsem celé sobotní dopoledne vítěze učila malovat komiksy a povídala si s nima o jejich tvorbě. Ty bláho, už dlouho jsem nečetla tolik krutejch komiksů a neviděla tolik talentovanejch a super dětí pohromadě. Udělili jsme úplně nejvíc cen, co jen bylo možný, vymysleli jsme spoustu „speciálních ocenění“: za nejlepší pointu, za nejkrásnější grafické zpracování, za originální práci s komiksovým časem, za nejlepší válečný komiks, za nejlepší ztvárnění tajemna v komiksu a další a další…

Ceny jsme předávali, hodinu a půl, já samozřejmě v kostýmu a v masce. Petr jim řekl, že Toy Box je taky trochu superhrdinka, protože pomáhá opuštěným psům a chudým lidem. Prý se ho pak ptaly, jestli přijdu normálně, anebo procházím zdí :) Ale ty bláho, co ty děti jedou za komiksy!!! To si nestihnete. Vznikl tak úplně nejdelší příspěvek na blogu, protože tohle – to se prostě musí vidět.

DDM01

Komiksy od Lídy Denisové obsahují nesmiřitelný postavy jako kupříkladu Karkulka s šatama nasáklejma krví, zabijáckej králík s katanou apronášej hlášky jako „Já jsem tě varoval“. (Je vám jasný, že samozřejmě – marně .)

DDM02 DDM03

Geometrizace lišky – malá komiksová knížka i s obálkou…

DDM04 ddm05 DDM06 DDM07 DDM08 DDM09 DDM10 DDM11 DDM12 DDM13 DDM14 DDM15 DDM16 DDM17 DDM18 DDM19 DDM20 DDM21 DDM22 DDM23 DDM24 DDM25 DDM26 DDM27 DDM28

Komiksy kluka Sama, kterej umí nejlíp dělat zombícký obličeje a dělá nejlepší vtipy.

Toy Box: „Tady na týhle stránce říká Old Shatterhand Vinnetouovi, kterej je smrtelně zraněnej: Néé, prosím, neumírej…“

Sam: „Dobrá rada nad zlato.“

Tady komiks o vzniku fialové barvy…

DDM29

Komiksy kluka Jáchyma, kterej maluje kočky. Kočky, co viděj fatu morganu…

DDM30

Kočky ze třetí A, co po sobě házejí papírový koule…

DDM31

Kočky, co choděj do hospody U kašny…

DDM32

…účastní se husitských bitev…

DDM34

„Titakour“, loď, kterou potkala strašlivá záhuba v rozbouřených vlnách, navzdory tomu, že měla dva bazény a tělocvičnu…

DDM35

„Kočky, co se topej u medúz“

DDM36

Když Jáchym nemaluje kočky, maluje sopky :)

DDM37

Kočky Gangnam Style! :)

DDM38

Kočky na operačním sále, kterým nikdo nechce podat skalpel…

DDM39 DDM40

„Šipka 50 cm Nemocnice“

DDM41

Daidalos a Ikaros – kočky!

DDM42

„Hm a tohle nevím, proč mi máma dala, to jsem si jentak kreslil“

DDM43

Kluk, co kreslí zvířata, který by žily na jeho planetě…

DDM44

… a příběh samomluvy, která se nevyplatila.

DDM45 DDM46 DDM47 DDM48 DDM49

Navzdory popisce, tohle není ornitolog. Dětem jsme řekli, ať napíšou na papírek nějakou vlastnost komiksové postavy, a pak si je losovaly a měly za úkol namalovat podle vlastnosti charakter. Zadání pro tento obrázek bylo „umí se proměnit ve vlkodlaka“. Tohle je ajťák, kterej přes den trochu smrdí, má problémy se ženama, je bledej a v noci se mění ve VLKODLAKA!!!

DDM50 DDM51

Tohle je postava „má dobrý zrak“ – papoušek agent, který má místo jedné ruky protézu.

DDM52

Tohle je dcera writera SKAMA, ktera evidentně zdědila tvořivost po tatínkovi, se svojí kámoškou Rózou, která dostala cenu za nejlepší barevný komiks o mimozemšťanovi, kterýmu někdo ostříhal vlasy. Když si pro ni po workshopu přišel její táta, dala jsem si extra záležet na tom, abych mu řekla, že má hrozně talentovanou a dobrou dceru a ať ji určitě podporuje v tom, aby dál kreslila komiksy a doteď mě hřeje úsměv, jakej ta holčička měla a jak na ní bylo vidět, že ji to potěšilo… :)

DDM53 DDM54

Děti dělaly dohromady komiks na velké papíry a točily se po pěti minutách a po obrázku. Jejich postava měla vyřešit situaci, že hoří dům. Každé z nich se na konec dostalo ke svému komiksu, aby mu namalovalo závěr a nadpis. Hroznej adrenalin!

DDM55

Vznikl tak například o „Ztělesnění mlčnosti“, postavě, která má zamčenou pusu na zaseknutej zip…

DDM60DDM56 DDM57

Komiks „2 Protiklady“ o siamských bratrech Martinu a Davidovi, z nichž má jeden čertovské vlastnosti a druhý andělské…

jen tak mimochodem – sledujte ten styl – zlatý kecky :)

DDM63DDM58DDM66DDM67DDM59  DDM61

Komiks Nalezený otec (ž po smrti dcery) o zasněném pečeném kuřeti…

DDM70DDM62 DDM64 DDM65

Komiks o geniálním vědci, který si ovšem nevšimne, že mu hoří dům…

DDM73DDM68   DDM71 DDM72 DDM74    DDM79 DDM80

Samozřejmě nějaký zombícký komiksy…

DDM81 DDM82 DDM83

DDM69

a komiks o postavě, která je sympatická, ale zlá – „Sympatizlo“ a zlé hroudě, co terorizovala město, a ani za nic nešla vyluxovat…

DDM75DDM78DDM76DDM77DDM84 Ať tenhle týden potkáte co nejméně Sympatizla a vyhnou se vám všechny zlé hroudy – tak to vám přeje Toy Box… :)

 

25/05/2015

Boj bude! graffiti na dětech a strašně strašidelná Čarodějnice s kruhem (komiksový workshop v Café Na půl cesty)

Kamarádi,

tohle jsou přísný fanynky ještě přísnějších Cincinaty z Čerňáku…

Tahle měla nejradši Nikyho a potřebovala růžovej grafáč na ruku.

npc01

Tomáš (! tak to je snad jasný :)

npc02 npc03

Tahle taneční skupina namalovala spoustu obrázků pro Greendoors…

npc04

Na komiksovým workshopu se stavil i graffiťák Honza, kterej namaloval holkám srdíčko… a ode mě si nechal napsat věnování.

npc05 npc06

Jinej kluk (Vagi007) přišel se skicákem plným krutejch obrázků jako byl tenhle…

npc08

Tahle holčička chtěla namalovat myšku s mašličkou a K jako Kristýnka :)

npc09

A pak mi za to namalovala tenhle nejlepší komiks o andílkách… :)

npc10

Tady Vagimu 007 jsem napsala nick z jeho oblíbený gamesy .)

npc11 npc12 npc13 npc14 npc15 npc16 npc17 npc18

… na výstavu přišli i nějaký graffiťáci, který jsou taky anarchisti jako já a taky mi to hned napsali na ruku :) rozumíš?! :)

npc19

– „Jsem zlá čarodějnice.“

– „Nejseš tak zlá, si hodná“.

npc20

Vražedný boj #1od Vagiho bráchy

npc21 npc22

A trocha abstrakce od tříletejch dětí…

npc23

A pak už akorát holčička čarodějnice v komiksu týhle holčičky vyčarovala kočku, pastelku, papriku, botu a pak odletěla na mrkvi :)

npc24

Tak zase za rok .)

01/05/2015

Streetart s Jako doma – Přinášíme exkluzívní rozhovor s Pink Lady a jeden dobrý nápad pro knihovníky!

w05

Streetartovej workshop pro Jako doma se nám myslím dost povedl. Tohle je od Mary, kterou stejně jako mě trápí výměna kindlů, tabletů a chytrejch telefonů za knížky. Nebyla by to super kampaň cílená na mladý lidi na podporu nějaký knihovny? :)

Ebola a omalovánky, který jsem našla u popelnic…

w04

A tady mám tu čest vám představit dílo přední české streetartistky, která si říká Lish-K! její zásahy do veřejného prostoru jsou zatím jemné, takže svoji identitu nemusí tolik skrývat…I když člověk nikdy neví…

w13w06

Tohle úplně žeru. Sparta? I love books .)

w09 w10 w11

Mně hlídá Netvor, a kdo vám? :)

 

w12

Metal Kitty, Fuckoff Kitty a Double Fuckoff Kitty!!!

w07 w08w01 w02

A zde vám představuju streetartitsku Pink Lady, která proslula tím, že taguje rtěnkou.

Přinášíme i úryvek z rozvovoru, který poskytla televizi CCTV Hovna:

– CCTV: „Můžete našim divákům přiblížit, proč jste se začala věnovat streetartu, co vám přesně vadí na peražských ulicích.“

– Pink Lady: (změněným, vysokým hlasem): „Vadí mi, že jsou tak šedivé a smutné. Tak se snažím, aby byly barevné, a sázím všude semínka kytek, guerilla gardening.“

– CCTV: „Promiňte, ale to asi nebude váš hlas, že?“

– Pink Lady: (změněným hlasem) „Na to si odpovězte sama, když jste tak chytrá.“

– CCTV: „Slyšela jsem, že si květiny, které sázíte v ulicích předpěstováváte, můžete nám trochu víc popsat, jak to děláte?“

– Pink Lady: „V květináči.“

– CCTV: „Aha! Zajímavé. A jak se jim pak na ulici daří?“

– Pink Lady: „Tak to za mnou snad vidíte. Dobře!“

– CCTV: „Děkujeme za rozhovor!“

w03

Prostě streetartistky, to jsou vostrý holky .)))

12/11/2014

Jak nakreslit celý svět…

Vždycky si takhle v noci říkám, že nakreslit komiksovou knihu, to je jako nakreslit celý svět. Všechno v něm musí být.

– jak lidi vypadaj

– jak se lidi tvářej

– co maj na sobě

– kde jsou

a hlavně:

– jak je sakra možný, že nám tady hrdinka sedí klidně bez náušnic, který měla v předchozím panelu?!

Což mě přivádí k otázce bot. Protože jsem vystudovala mimo jiné kostým :) hrdince svojí první knihy potřebovala dát fakt cool steampunkovej akcent. Takže jsem si vymyslela tyhle pro kreslení NESMYSLNĚ hrozně složitý boty.

boty

Ani nevíte, kolikrát jsem si vzpomněla na Gene Ha, autora série Top Ten, z níž je holka s malejma hračkama Toy Box, podle které se jmenuju, kterej říkal: „V dalším díle bude mít Vilma všechny zbraně zatahovací a Král Páv dostane nový kalhoty.“ Vilma je žena, která má na exoskeletu raketomety a bazuky a Král Páv má kalhoty se vzorem pavích ok.

Dále pak v tom světě, co kreslíte, musíte vyřešit také:

– je pravděpodobné, že by hrdinku nechali v těch steampunkovejch botách rodit? Volám kvůli tomu kamarádce, která měla těžký, dvacetihodinový porod. A ona se tomu vůbec nediví.

„Ale jo, je to možný. Není to příliš PRAVDĚPODOBNÝ, ale možný to je.“

takže řeším další problémy… zejména…

– panebože co to jen bylo za zelenou, a s čím jsem ji v minulém panelu smíchala, že to vypadá takhle? Připadám si jak kouzelník Gargamel. A snažím se nemyslet na tu zlou (zlou!) a přísnou paní učitelku, co mě touhle dobou před mnoha lety na výtvarném kroužku terorizovala, že neumím míchat barvy.

( Mimochodem posílám upřímnou soustrast všem dětem, co musí taky i letos malovat Podzim. Rodiče, prosím dbejte na to, aby vaše děti učily výtvarku už jen hodné paní učitelky. Nebo jim bude taky až do pětadvaceti trvat, než se z těch traumat vzpamatují a seberou odvahu dát si přihlášku na výtvarnou vysokou školu =)

Trochu mě potěšil kamarád, kterej mě upozornil na to, že v Maxipsu Fíkovi ten čokl nebyl skoro ani jednou stejnej… že jednou vypadal jako štěňě, podruhý jako dospělej pes, měl prej jiný fleky i uši. Tak od tý doby jsem už klidnější.

Ale… Už zbývá tak málo dní do toho vytouženého okamžiku, kdy bude knížka odevzdána z mých věčně od barvy zašmudlaných pacek do rukou jiných, grafikových, a pak dál do tisku a k vám čtenářům, že si frčím na endorfinech jak po hodinovce boxu. A z celý tý euforie snad prozradím i jednu básničku, kterou najdete také v knížce .) Je od Semtexdesign, cool a porozchodová.

vv02

Ve středu mám povídat studentům ze střední školy uměleckoprůmyslové o své práci. Pan profesor mi říkal, že by rád, abych žákům nějak zprostředkovala, jak důležitá je kresba. Kresba cha!! cha! cháááá! chce se mi zakřičet a trochu u toho brečet :) Tohle jsou tužky který jsem vykreslila jen za tu dobu, co jsem v Krumlově. Myslím, že z tužek, který jsem spotřebovala za celou dobu, co kreslím Vinnetua by byl malý mostík přes Vltavu .) Moje denní spotřeba? cca 1 až dvě denně, ve zvláště vypjatých dnech (anebo pokud mám tužky poloviční ze včerejška) dvě až tři. Takže cha! milí studenti (tvářím se napůl šíleně jako Joker) kresba!

vv03 Ještě nevím, co s těma špačkama budu nakonec dělat. Přemýšlím o havajském věnci! Případně nějakém malém tužkovém lesíku. Případně fakírském lůžku.vv05 vv06 vv07  Ale podívejme se: zde! Je konečně náš hrdina, Vinnetou!vv09Projíždí se těmito romantickými říjnovými lesy (inspirováno místními romantickými říjnovými lesy), ale dívá se znepokojeně!vv10 vv11 vv12 vv13

Já se taky dívám znepokojeně :) Bolí mě totiž pravá ruka až k rameni. Ale jsem stachanov-ilustrátor a vydržím. Musím.

Tenhle barák jsem našla v Krumlově při procházce. Hrozně mi připomněl Yuriho Norsteina a jeho Pohádku pohádek, kterou miluju.vv04Nedaleko od něj seděly tyhle dvě hezké, šeptající si dívky. No, a pak Netvor vyjádřil celkem jasně, co si o takovým umění myslí :) Hezký den! t_bvv14

03/11/2014

Jak se dělá výstava… aneb Jiří Kolář For Dummies

Egon Schiele Art Centrum je milá instituce. Takřka až rodinná. Nemusíte se brodit po koleny artefakty, nudit se u tun videoartu, googlovat si jména současných konceptualistů, abyste alespoň trochu tušili, proč se proboha autor fotí v oranžových montérkách na různých místech různých přehrad nebo vůbec která bije. Naštěstí to už někdo udělal za vás.

Prohlédnete si to důležitý – Sopka, Koláře, Schieleho a máte to za sebou.

Muzeu vládne z prosklené kanceláře charismatická paní ředitelka, která je tak vzdělaná, krásná a nosblesní, až se člověku zdá, že se do roku 2014 tak nějak nehodí. S Jiřím Kolářem se znala osobně, a vypráví o tom, jak tenhle tichej a hodnej pán, obcházel svý méně slavný a bohatý kamarády, básníky a výtvarníky a nakupoval od nich věci, když neměli na chleba. Jak jí jedno z Kolářových jablíček zachránilo, když z muzea ukradli Schieleho. A také, jak během toho, co čistila galerii po povodních v roce 2002 básník zemřel. O básni, kterou dostala od jeho ženy Běly s názvem Černé jablko…

Konec vše uhasí

Ruce chromé, srdce vyhaslé.

Duši ledovou, hlavu vykradenou,

paměť děravou, naději zčernalou,

důvěru rozvrácenou,

hořkost vládne všemu.

Pokud někdo z vás zažil klauzury na výtvarné škole, jistě mi rád potvrdí, že báseň, kterou Jiří Kolář popsal svůj stav po mozkové mrtvici v osmaosmdesáti letech, se dobře hodí i pro období pár dní před klauzurami.

Co si budeme povídat, byť si účasti na ní sebevíc vážíte, každá výstava jsou tak trochu klauzury, ať už na zeď namalujete, nalepíte nebo pověsíte cokoliv. A já jsem, moji milí, poslední měsíc, místo toho, abych pracovala na Kolářovském sympoziu, kvůli němuž mě sem pozvali, kreslila od rána do večera komiks.

Ale protože v této situaci nejsem zdaleka poprvé, vím, že takřka celý svět se dá zachránit usilovnou prací na poslední chvíli. Takže jsem si od pravé ruky paní ředitelky, Evy Králíkové, půjčila průkazku, v místní knihovně jsem se představila jako Králí – ehm – ová, šťastně si prodloužila platnost a odnesla doporučenou literaturu. Protože my šprti, přestože za sebou máme třeba i technařskou minulost nebo běháme po nocích se sprejem po ulici, to prostě tak děláme. Nejdřív si nastudujeme literaturu :)

kol01 kol03 kol04

Takže abych si to líp zapamatovala, nejdřív názvosloví. Aneb Jiří Kolář for dummies:

Konfrontáž – je poezie beze slov, kdy básník vedle sebe staví obrazy, které vytváří nová spojení vzniklá z jejich konfrontace

Roláž – dva obrazy nakrájíme (skalpelem, Jiří Kolář v dokumentu o svém díle celkem pochopitelně vrtí hlavou nad tím, jak si po těch letech, co dělá koláže, může někdo myslet, že ty svý věci vystřihuje. Nůžkama prý nikdy nedocílíte tak přesného řezu.) a proužky nalepíme na střídačku vedle sebe, takže to pak vypadá – jak poznamenal všímavě Epos pokousanej reklamou, jako takový ty trojhranný billboardy, co se prolínaj do sebe.

Proláž – proříznutou plochou se objevuje jiný obraz (příklad: v siluetě hrdličky je obraz Mony Lisy)

Muchláž – autor mění vztahy ve skladbě užitých obrazů, mačká je a deformuje.

Chiazmáž – struktury písem různách období, znaků, notových záznamů, dopisů, tiskovin a ilustrací hvězdných map a šachovnic jsou rozřezány na malé kousky, aby se opět sestavily do nových soustav. (příklad – jablíčko a na něm nalepený notový záznam)

Stratifie – prořezávání několika vrstev barevných papírů

Zmizík – (antikoláž) – vezmeme nějaký slavný obraz (madonnu od Raffaela například) a dolepíme ho, aby tam ústřední motiv nebyl, na stranách necháme jen světce a dole znuděný andělíčky.

Předmětná báseň – jsou utvářeny z různých drobných předmětů, které mohou připomenout každodenní situace, úkony, setkání.

no pak tu máme ještě prádla, typogramy a deníky, ale ty pro tentokrát necháme stranou.

Ještě v době, kdy jsem malovala bramborový lidi, protože jsem neuměla pořádně kreslit, tak ke mě vždycky na figuře přišel náš pan profesor Petr Pavlík, kterej vypadal jako svatej Mikuláš, měl imaginární dvojče Pavla Petříka a říkal mi: „Víte, ono jak jsou ty muchláže, asambláže a koláže, tak vy jste vymyslela taky svou techniku. To, co vy tam máte, slečno, to je šmudláž!“

kol05

Tak samozřejmě udělat předmětnou báseň, to je raz dva. (Má střídavý verš, vidíte?:)

kol07

Horší ale je, že mě napadaj jiný, mnohem šílenější nápady.

I-phone, GPSka a joystick Jiřího Koláře… PES! Jiřího Koláře (no, těžko říct, jestli by mi pak Ještěniaka neodebrala psí sociálka), kabelka a šaty pro Jiřího Koláře.

kol08 kol09 kol10

Sakra, kéž by ty básně nebyly tak… hezký…

kol11 kol12

P.S. Když jsem šla kolem Art Centra, právě přelepovali plakáty, za týden je vernisáž.

Tak mi držte palce! A přijeďte mi laskavě pomoct lepit :)

Stále vaše Toy Box

 

 

 

 

 

30/10/2014

Ráno v zámeckém parku…

Moje máma začala chodit s mým tátou, když dělala průvodkyni v barokním zámku ve Veltrusech. Do zámeckýho parku – krásnýho, anglickýho, s oborou, kde byli někde mufloni a obřími starými stromy s havraními hnízdy, nás brala odmalička. Myslím, že proto se – stejně jako v obrazárnách – cítím vždycky v zámeckých parcích tak dobře. Máma chtěla studovat dějiny umění, než šla na medicínu, a tak si ani nevybavuju, od kolika let přesně umím poznat, zda jsem v anglickém nebo francouzském parku a kdy jsem začala vědět, že mám radši ty anglické. Kdy přesně jsem se naučila hledat obličeje v kůře stromů, podle kterých poznám jestli mám spíš dobrou náladu nebo špatnou a když je tam ticho, slyšet i to, co vyprávějí. Jediný, co je jistý je, že to umím dodnes :)) Stejně jako na půdách starých domů, vždycky si začnu představovat zvláštní (a určitě:) vznešené bytosti, které park obývají. Jejich příběhy, slavnosti na loďkách, lampiony a tichou hudbu. Doufám, že ji uslyšíte taky…

… protože bych vám přála, aby všechny vaše rána mohly být tak šťastný jako tahle moje ranní procházka do zámeckého parku. Vůbec nikdo tam nebyl, jen já a psi a podzim.

kuk04 kuk05 kuk06 kuk07 kuk08 kuk09 kuk10 kuk11 kuk12 kuk13 kuk14 kuk15 kuk16 kuk17 kuk18 kuk19 kuk20 kuk21 kuk22 kuk23 kuk24

A pro vás, co dorolovali až sem dolů – tohle je Storm, syn hlavní hrdiny mojí knížky, jak opravuje stříbrnej mercedes.

kuk01

Cválající koně, kteří se – doufám – stanou v knížce prostředkem k zobrazení takovýho toho pocitu, kdy víte, že se věci ubírají jiným směrem, než by měly a naprosto nejste schopni tomu zabránit (hmmm, to jsem na sebe sama zvědavá:)

kuk02

A tady Netvor hlídá spícího Epose, kterej tu byl na návštěvě.

No, jeho tři dny tady vypadaly trochu jako výjezdní zasedání klubu autistů :) Obvykle na mě mluvil, když jsem kreslila se sluchátkama na hlavě, což teď dělám naprosto drtivou většinu času, co jsem vzhůru, a já jsem mu zase říkala něco a on během rozhovoru usnul :) Každopádně budeme mít společné povídání o jeho a mojí práci příští středu v Egon Schiele Art Centru, na což se moc těším.kuk03

A tady – vidíte, jak se tady Štěňák usmívá? To protože ho zrovna šimráme s Evou z Egon Schiele Art centra, která mi v rámci stáže dnes poskytla svou sprchu a báječnou čočkovou polívku. Děkuju za vše!

Toy Box

stenacek03

30/10/2014

Komiksový workshop s JAKO DOMA/ Comics Workshop With Young Women Endangered By Living On a Street

w25Fotky z minulého víkendu, kdy jsem vedla komiksový workshop pro úžasně šikovné mladé ženy a dívky, kterým pomáhá organizace Jako Doma :) /Last weekend I runned the comics workshop for wonderful young women who are being helped by Jako Doma organisation.

Takže sledujte: Kuchařky bez domova a jejich nejlepší veganský pudinko-dort :)

w38

Byla jsem moc ráda, že jsem poznala Sylvu, která to hned uměla se Štěňákem…

w01

w34

Workshop tvorby komiksového charakteruw03 w04 w05 w06 w07 w11 w12 w13 w14 w15 w16

Lenku, který to takhle slušelo při prohlížení naší společné výstavy…w18 Lišku, kterou Netík miloval až příliš :) w20

Mery, která krásně malovala a pořád se usmívala :)w21

Majdu, která vymyslela nejlepší komiksový charakter: lesbickou zahořklou ženu Růženu :)

w22 w23 w24

Šprťáckou Kristýnu, která umí hrozně hezky a pečlivě vybarvovat :)w26 w27

a tady je náš společný komiks se Sylvou :)

Text v bublinách:(Tlusťoch) „Já mám tolik peněz, že je můžu klidně házet do kanálu.“ (Homelesák) „Škoda, že nemám nějaké peníze, koupil bych si nějaký rohlík.“

(Tlusťoch) „Hop, a je tam.“

(Homelesák) „Hurá, teď si budu moct koupit rohlík.“

(Tlusťoch) „Sakra, tohle jsem nechtěl. Žebrákům nepomáhám.“

(Homelesák) „Chichi.“

w28

Komiks Nikouška a Lenky o zubních kartáčcích!

Ústní dutina po ránu to je fakt někdy na ránu/ Tyhle bakterie! Z toho se jeden poblije/ Jak se koukám na zuby, pořád lezu do huby/ Už mě to nebaví o zuby ho připravím/ (Vypadané zuby:) Kdyby sis čistil chrup, nevypadnul by ti zub.

w29

 

A tady Nikoušek, který s námi vymyslel a namaloval příběh o tom, že i zlomené zámky mají své místo na světě.w30 w31 w32

Příběh o párátkách, které skončí v párátkovém nebi…w33 Strašák Evža, kterému se pod krempou klobouku schovává pavouk v dešti. w35

A zbrklý pobíhající Pan Pytlík.w36 w37

Moc jsem si to užila, protože MY JSME POULIČNÍ ŽIVLY!!! Teda Štěňák, kterému dávaly kuchařky Bez domova zbytky čokolády z kuchyně, rozhodně:)

w39

03/10/2014

Play Fast Or Don´t 2014

Thanx to all of you who came and visited my exhibition or had the T-shirt printed by me! I had wonderful time!!! Toy Box

pf09

PF01 PF02 PF03 pf04 PF05 pf06 pf07 pf08  pf10 pf11 pf12 pf13 pf14 pf15 pf16 pf17 pf18 pf19 pf20 pf21 pf22 pf23 pf24 pf25 pf26 PF27 pf28 pf29 pf30 pf31 pf32 pf33 pf34 pf35

13/07/2014

Playfast or Don´t 2014!!! :)

I letos me budete mit poznost potkat na fastcorovym festivalu u Hradce Kralove. Samozrejme tam budu usmudlana od barev, rukama vysusenejma benzinem, s partou zlobivejch psu, kluku a barevnejch obrazku. Tesim se na vas! toy box

playfast

07/07/2014