Ráno v zámeckém parku…

Moje máma začala chodit s mým tátou, když dělala průvodkyni v barokním zámku ve Veltrusech. Do zámeckýho parku – krásnýho, anglickýho, s oborou, kde byli někde mufloni a obřími starými stromy s havraními hnízdy, nás brala odmalička. Myslím, že proto se – stejně jako v obrazárnách – cítím vždycky v zámeckých parcích tak dobře. Máma chtěla studovat dějiny umění, než šla na medicínu, a tak si ani nevybavuju, od kolika let přesně umím poznat, zda jsem v anglickém nebo francouzském parku a kdy jsem začala vědět, že mám radši ty anglické. Kdy přesně jsem se naučila hledat obličeje v kůře stromů, podle kterých poznám jestli mám spíš dobrou náladu nebo špatnou a když je tam ticho, slyšet i to, co vyprávějí. Jediný, co je jistý je, že to umím dodnes :)) Stejně jako na půdách starých domů, vždycky si začnu představovat zvláštní (a určitě:) vznešené bytosti, které park obývají. Jejich příběhy, slavnosti na loďkách, lampiony a tichou hudbu. Doufám, že ji uslyšíte taky…

… protože bych vám přála, aby všechny vaše rána mohly být tak šťastný jako tahle moje ranní procházka do zámeckého parku. Vůbec nikdo tam nebyl, jen já a psi a podzim.

kuk04 kuk05 kuk06 kuk07 kuk08 kuk09 kuk10 kuk11 kuk12 kuk13 kuk14 kuk15 kuk16 kuk17 kuk18 kuk19 kuk20 kuk21 kuk22 kuk23 kuk24

A pro vás, co dorolovali až sem dolů – tohle je Storm, syn hlavní hrdiny mojí knížky, jak opravuje stříbrnej mercedes.

kuk01

Cválající koně, kteří se – doufám – stanou v knížce prostředkem k zobrazení takovýho toho pocitu, kdy víte, že se věci ubírají jiným směrem, než by měly a naprosto nejste schopni tomu zabránit (hmmm, to jsem na sebe sama zvědavá:)

kuk02

A tady Netvor hlídá spícího Epose, kterej tu byl na návštěvě.

No, jeho tři dny tady vypadaly trochu jako výjezdní zasedání klubu autistů :) Obvykle na mě mluvil, když jsem kreslila se sluchátkama na hlavě, což teď dělám naprosto drtivou většinu času, co jsem vzhůru, a já jsem mu zase říkala něco a on během rozhovoru usnul :) Každopádně budeme mít společné povídání o jeho a mojí práci příští středu v Egon Schiele Art Centru, na což se moc těším.kuk03

A tady – vidíte, jak se tady Štěňák usmívá? To protože ho zrovna šimráme s Evou z Egon Schiele Art centra, která mi v rámci stáže dnes poskytla svou sprchu a báječnou čočkovou polívku. Děkuju za vše!

Toy Box

stenacek03

30/10/2014