Archiv pro měsíc: Červenec 2015

Berlin Streetsigns 2015

ber01

Štěňák má letos bezva prázdniny. Zatímco další dva psi byli leda tak v Bělči, Štěňák nejen, že se už koupal v moři, ale taky se byl podívat na pětadvacetiletým berlínským squattu Koepi a osvěžoval se v kašně na Alexandrplatz.

Zde pro srovnání: tulení hlava vepředu, tulení hlava vzadu.

ber02

Je to velkoměstský pes, velký jako věž! :) Enjoy Streetsigns Berlin 20150!

TB

ber23ber24ber26ber27ber28ber29ber30ber31ber32ber33ber34ber35ber36ber43ber44  ber03 ber04 ber05 ber06 ber07 ber08 ber09 ber10 ber11 ber12 ber13 ber14 ber15 ber16 ber17 ber18 ber19 ber20

30/07/2015

Report: Ambient festival Liběchov 2015

Mám kamaráda Myka, kterej žije v místě, kterýmu říká Kouzelnej sad. Je to ovocná zahrada v Liběchově, kterou dostal před pár lety s partou kamarádů a s jedním zchátralým domečkem k užívání. A od tý doby se tam začaly dít věci.

Nechte mě si namátkou na pár vzpomenout…

– Spací koncerty (koncert, kterej vás má uspat, abyste vnímali hudbu během toho, co spíte)

– Field Recordings (nahrávání zvuků lesa, pole a dalších prostředí, nahrávky se pak poslouchají samostatně, anebo jsou použity dál jako součást hudby)

– Workshop pěstování jedlých hub a rozdělávání ohně pomocí dřívek a vaření polívky na takhle rozdělaným ohni.

Taky tam Myko pořádá každoročně festival Ambient, zaměřený na ambientní, minimalistickou a vůbec i jinak různě divnou muziku. Je to něco jako můj oblíbený – dnes už zrušený – pořad o zrušených hvězdárnách na Českém rozhlase Leonardo. Alternativa úplně ke všemu. Právě na ten jsem se letos zajela podívat.

Zaujalo mě vyprávění právě o tom rozdělávání ohně. Přisedl si k nám člověk, který se představil jako Los.

– „A jsi stírací nebo ten s těma parohama?“ zeptala se ho duchapřítomně kamarádka Helena. Pak mu podala ruku a řekla mu velmi slušně a vychovaně: „Těší mě, Helena.“

Právě to vypadalo, že na Losa udělal Mykův workshop rozdělávání ohně velký dojem.

– „Kolem ohniště byl kruh a muselas rozdělat oheň jen s věcma, co byly kolem. Dřívka, kameny. Boty.“

– „Boty?“ zajímalo nás. „Na co jsou ti při rozdělávání ohně, proboha, boty?“

– „Tak kvůli tkaničkám, samozřejmě. Vono bych ti nepřál rozdělávat oheň třením dřívek dvě a půl hodiny vo sebe bez LUKU!!!“ A Los se na nás podíval pohledem, který jemně naznačoval bolest vyvětlovat něco tak očividného městským dětem jako jsme my. Dostalo se mu za to trojitého pokývání hlav za zvuků tichého „ahaanonotojejasnýsamozřejmě“.

Kratičké pauzy před další větou jsem využila obratně ke konverzační piruetě pádem směrem k člověku, který si říká Prasopes, je to kovář a vyrábí dekorace na metalovej festival Brutal Assault.

– „Ééé… Takže ty děláš ty dekorace, viď, to je hrozně zajímavý, jsou z kovu? Neřekl bys mi o tom víc?“ a snažila jsem se odignorovat sociální dovednosti svědčící o tom, že jsem na podobném pravěkém workshopu dostala butrákem do hlavy.

Nicméně oheň hořel naštěstí už když jsme přijeli, a jak podotknul jeden z okolostojících účastníků: „Ani nemusíš bejt zfetovanej, abys tam viděl hlavu býka, jak mu jdou plameny z nozder. Co teprv kdybych si něco dal.“

am11am14am06am07am08

Jedním z highlightů festivalu byla pro mě rozhodně projekce hozená přes starou kůlnu, na kterou VJ Screensaver promítal záběry s postavou ženy s mikrofonem a kapucí z filmu Anténa.

am01am17am15

Myko tam prodával svý krásný, ač nesrozumitelný komiksy…

am09

A když jsem měla napsat line-up, což je moje tradiční role na podobnejch událostech, některý jména byly tak divný, že jsem se na ně musela dívat třikrát. Takový to dlouhý slovo „Mitakuyeoyeasin“ znamená v nějakým indiánským jazyce „Všichni moji příbuzní.“

Samozřejmě.

am10

Fajn byl taky tenhle stan, kde si člověk mohl lehnout a pouštět binaurální frekvence.

Ani nepočítám, kolikrát za noc přišel někdo vyndanej na bar: „Bina – cože?“

am16

Byly v něm k dispozici UV barvy, kterejma se dali namalovat mimo jiné dobrý draci.

Když jsem tam za obrovského teroru můr, který se snažily zabít o chladné světlo LED diod, pár minut seděla, přišla ke mě holka: „Tyjo, dobrej drak, takovýho bych asi nenamalovala.“

– „Jo? Tak dík. No, já se tím živím, víš.“

– „Malováním draků?“

– „Malováním komiksů.“

Po takové konverzaci máte pocit, jak ze sloganu Globusu. „U nás je svět ještě v pořádku.“ Příště pojeďte taky.

am03 am04

30/07/2015

Rozbitý kolena, skejty a velkej portrét Nikity, jak rozlejvá kafe…

Interiér kavárny Zoe je dokončený, pojďte se mnou na kafe :)

zoe02

Udělat design celý kavárně je skvělej pocit. Po měsících, kdy jsem seděla nad knížkou, jsem hrozně šťastná pokaždý, když můžu malovat (MALOVAT! a na tak VELKOU stěnu, legál v centru města, rozumíš? :) Navíc nejčernější černočernou černou. Znáte písničku Sabrina od Einsturzende Neubauten?

It is as black as malevitch’s square
The cold furnace in which we stare
A high pitch on a future scale
It is a starless winternight’s tale
It suits you well

It is that black

I wish this would be your colour
I wish this would be your colour
I wish this would be your colour
Your colour, I wish

Tak takovou…

11329878_1580485072214148_8795170398306835430_nzc08

Těsně před otevíračkou se stavila parta děcek se skejtama, a to nešlo je s tou nástěnnou věcí nefotit .)

zc01 zc02 zc03   zc06 zc07

Měla jsem fakt radost, jak celý interiér dopadl. Chtěla jsem něco takovýho udělat už dávno. mimo jiné proto, že dřevo, cákance, škrábance a surová podlaha vypadaj prostě dobře v reálu i na fotkách. :) Hele…

zoe08 zoe07 zoe05 zoe03 zoe02 zoe01nz13 nz12 nz06 nz04 nz02 nz01

Tak se těším, že se tam někdy potkáme na kafi. Hezké letní dny přeje Toy Box

30/07/2015